Pěstování geneticky modifikovaných plodin podle slov biotechnologického průmyslu snižuje spotřebu chemických postřiků v zemědělství, zlepšuje životní prostředí a prý také nasytí hladovějící svět tím, že se díky použití GMO produktů zvýší objem úrody. Právě mýtus zvýšení výnosu při pěstování geneticky modifikovaných plodin byl vědecky vyvrácen; potvrzují to výsledky výzkumu uveřejněného v únorovém čísle časopisu Nature Biotechnology.

Vědci z wisconsinské univerzity s finanční podporou amerického ministerstva zemědělství (USDA, United States Department of Agriculture) analyzovali data z výzkumu, který v letech 1990 až 2010 probíhal ve Wisconsinu, USA, ve spolupráci s tamními zemědělci. Během dvaceti let, kdy výzkum probíhal, byly srovnávány výnosy ze zkušebních polí s běžnými (non-GM) a s GM plodinami. Jak Tom Philpott ve svém článku zde vysvětluje, tato studie ukázala, že pěstování většiny geneticky modifikovaných plodin vede k nižšímu výnosu než je tomu u konvenčních plodin, které vyrostou z geneticky nemodifikovaných semen.

Významnější přínos pro výnos byl zaznamenán pouze u jednoho druhu GM kukuřice. Jedná se o tzv. Bt kukuřici, která obsahuje gen baterie bacillus thuringiensis (BT), která se běžně vyskytuje v půdě a na rostlinách. Tato bakterie produkuje protein, který je pro některé skupiny hmyzu toxický. Díky genu z této bakterie produkuje Bt kukuřice toxin účinný proti zavíječi kukuřičnému. Škůdce už není třeba hubit zvnějšku postřikem, rostlina si pesticid sama vytváří.

Firmy obchodující s GM osivem (Monsanto, Cargill) uvedly na trh GM semena (především osiva kukuřice, sóji a bavlny) se dvěma základními přidanými vlastnostmi – výše uvedená schopnost hubit hmyzí škůdce (BT) a tolerance vůči herbicidům (HT). GM plodiny s těmito vlastnostmi nejenže neznamenaly nárůst, ale některé druhy dokonce způsobily pokles výnosů. Další, co jednoznačně zapříčiňuje poklesy výnosů, jsou tzv. “stack genes” tj. různé kombinace dvou základních vlastností. Předpokládaný účinek by měl být jednoduchý součet vlastností naskládaných do jedné rostliny. Autoři studie ale zaznamenali v těchto plodinách genovou interakci, tj. vzájemné působení genů, které ovlivňuje výnosy, a to často negativně.

Vraťme se zpět k rostlinám tolerantním vůči herbicidům. Tyto byly navrženy firmou Monsanto tak, aby odolávaly jejímu nejprodávanějšímu herbicidnímu přípravku Roundup s účinnou látkou glyfosfátem. Farmář tak mohl postřik používat plošně, aniž by se musel obávat, že kromě plevele budou zničeny i užitkové rostliny. Více než 70 % veškeré kukuřice, sóji a bavlny v USA pochází z geneticky modifikovaných semen. Společně s těmito geneticky upravenými Roundup Ready rostlinami odolává v současné době herbicidům založeným na bázi glyfosfátu i plevel. V roce 2011 zaznamenalo odolný superplevel na svých polích 34 % farmářů, v roce 2012 už jich bylo 49 %.

Řešením, které farmářům nabízí firma Monsanto, je nová generace supersemen odolných nejen proti Roundupu ale i proti novým, účinnějším a více toxickým herbicidům, např. 2,4-D. Herbicid 2,4-D je hlavní přísadou tzv. Agent Orange, který byl vyvinut firmou Monsanto a využíván americkou armádou v letech 1961 – 1971 během války ve Vietnamu. Je naprosto evidentní, že geneticky nově modifikované zemědělské plodiny budou následovány novým a ještě odolnějším superplevelem. Dopady stále vyšší a vyšší spotřeby pesticidů na životní prostředí se rozhodně nedají považovat za přínosné. Stejně tak nelze přehlížet, že spotřeba herbicidů vzrostla. Už v roce 2011 převyšovala spotřeba herbicidů na farmách, kde se pěstují Roundup Ready rostliny, spotřebu tradičních farmářů o 24 %. Tím padají další argumenty zastánců GMO, které hovoří nejen o zvyšování výnosů, ale i o snižování spotřeby chemických přípravků v zemědělské výrobě a s tím souvisejícím pozitivním vlivem na životní prostředí.

Zdroje
http://grist.org/article/gmo-fail-monsanto-foiled-by-feds-supreme-court-and-science/
http://www.motherjones.com/tom-philpott/2013/02/do-gmo-crops-have-lower-yields