Září 25, 2012

V roce 2007 se objevila tzv. Julínkova reforma zdravotnictví, pokus o transformaci a privatizaci nemocnic a zdravotních pojišťoven a postupnou přeměnu všeobecného zdravotního pojištění na pojištění soukromé. Česká republika měla být druhým pokusným králíkem po Slovensku, další se připravovali v Polsku a Maďarsku.

Na Slovensku se lobistům podařilo zprivatizovat zdravotní pojišťovny pozměňovacími návrhy v parlamentu. Soukromé zdravotní pojišťovny začaly vykazovat až 10 % režijních nákladů, to jim nastupující nová vláda omezila na 3,5 % a okamžitě následovala arbitrážní žaloba. Dnes jsou 93 % pojištěnců na Slovensku klienty společnosti Penta, protože Penta vlastní soukromé zdravotní pojišťovny a do vedení slovenské Všeobecné zdravotní pojišťovny byl dosazen člověk z Penty. Slovenská vláda uvažuje o znárodnění zdravotních pojišťoven, což by znamenalo arbitrážní žaloby proti slovenské vládě o miliardy eur.

V České republice v květnu 2008 tehdejší premiér Topolánek kvůli mému odporu a výhradám dalších několika poslanců KDU-ČSL zastavil privatizaci a privatizační projekty fakultních nemocnic a přímo řízených organizací ministerstva zdravotnictví. Následně, v červnu 2008 díky odporu několika poslanců KDU-ČSL a ze Strany zelených odložil transformaci a privatizaci zdravotních pojišťoven na dobu po volbách do krajských zastupitelstev.

Zbylé problémové zákony zdravotnické reformy z poslanecké sněmovny stáhl premiér Topolánek před hlasováním o vyslovení nedůvěry jeho vládě. V Maďarsku padla vláda a s ní i zdravotnická reforma, v Polsku 4 klíčové zákony vetoval prezident Kaczynski, takže nevstoupily v platnost. Zdálo by se, že všechny pokusy o privatizaci, s výjimkou Slovenska, dopadly neúspěchem, přesto úsilí privatizátorů pokračuje dál.

Julínkovo ministerstvo totiž v roce 2008 udělilo licenci zdravotní pojišťovně Agel, ta během roku nabrala 60 000 pojištěnců. Záhy poté využila mezery v zákoně a požádala o sloučení s Hutnickou zaměstnaneckou pojišťovnou a s Českou národní zdravotní pojišťovnou. Předložil jsem proto návrh zákona, který tomu měl zamezit. Sněmovna můj návrh zákona schválila v červnu 2009, ale v ten samý den ministryně zdravotnictví Jurásková podepsala sloučení ZP Agel s Hutnickou zaměstnaneckou pojišťovnou a než zákon vstoupil v platnost, ještě stihla podepsat sloučení s Českou národní zdravotní pojišťovnou. Vznikla Česká průmyslová zdravotní pojišťovna ovládaná stejnou ovládající osobou, jako zdravotnický řetězec Agel a.s., který provozuje 12 nemocnic, a více než 20 dalších zdravotnických zařízení – poliklinik, lékáren, distribučních firem, laboratoří, apod.

Po volbách v roce 2010 nová vládní koalice ODS, VV, TOP 09 a Starostů a nezávislých zrušila paragraf omezující další slučování pojišťoven a znovu otevřela prostor pro posilování České průmyslové zdravotní pojišťovny a řetězce Agel. V srpnu letošního roku ministr Heger podepsal sloučení České průmyslové zdravotní pojišťovny se Zdravotní pojišťovnou Metal-Aliance. Přestože na sloučení není právní nárok, ministerstvo zdravotnictví postupně třemi „darovacími smlouvami“ umožnilo během 3 let z miniaturní zdravotní pojišťovny Agel vytvořit druhou největší zdravotní pojišťovnu, která má nyní 1 200 000 pojištěnců a obrat asi 24 miliard korun. Tím ale samo ministerstvo zdravotnictví přispělo k obrovské nerovnosti mezi zdravotnickými zařízeními a mezi pojišťovnami.

Na světě není normální, aby jedna osoba, která provozuje zdravotnická zařízení mohla současně ovládat zdravotní pojišťovnu a z výběru veřejných odvodů zdravotního pojištění platit za poskytnutou zdravotní péči vlastním zdravotnickým zařízením.

Jaký vývoj lze očekávat?

V tezích nového zákona o zdravotních pojišťovnách je uvedeno, že pokud bude mít nějaká zdravotní pojišťovna finanční potíže, pak její klienty automaticky převezme zdravotní pojišťovna, která bude mít největší příjmy na jednoho pojištěnce. A tou je v současné době právě Česká průmyslová zdravotní pojišťovna.

Zdravotním pojišťovnám se má umožnit nabízet klientům individuální pojistné plány. To v zásadě znamená, že existující všeobecné zdravotní pojištění se postupně začne měnit na pojištění soukromé, se všemi obrovskými riziky pro lidi, kteří možná velmi brzy zjistí, že za pár ušetřených stokorun na zdravotním pojištění najednou nebudou mít kryta veškerá rizika, že v případě úrazu nebo závažné nemoci budou muset doplácet spousty peněz, anebo budou posíláni jenom do určitých nemocnic a k určitým lékařům v rámci tzv. plánů řízené péče a pojišťovny na nich budou šetřit miliardy korun.


Ze zdravotních pojišťoven se mají stát obchodní společnosti neziskového typu, ale nikdo nezabrání, aby se z těchto neziskových společností nestaly jediným pozměňovacím návrhem společnosti ziskové a privátní.


Ministerstvo zdravotnictví přišlo s návrhem zrušit 10 000 akutních lůžek. Ještě před tím ale prosadilo návrh zákona, kterým si odebralo veškeré pravomoce k ovlivňování tohoto procesu s výjimkou velkých specializovaných nemocničních center. Všechny ostatní nemocnice jsou ponechány na libovůli zdravotních pojišťoven, dnes především VZP, které rozhodnou o tom, zda s příslušnou nemocnicí uzavřou nebo neuzavřou smlouvu. Řada menších nemocnic bude tlačena do útlumů a rušení nejenom lůžek, ale celých oddělení. Nemocnice u nás mají za stejné zdravotní výkony naprosto rozdílné úhrady (které se liší i o 100 %) od zdravotních pojišťoven.


Rušení akutních lůžek bylo odloženo na dobu po krajských a senátních volbách, aby nevzbuzovalo emoce voličů. Cílem není snížit počet lůžek ve velkých nemocnicích, jde o to zrušit nebo zadlužit řadu malých nemocnic, i když jsou třeba ziskové a léčí efektivněji, než ty velké. Poté, co budou uzavřeny, přijdou soukromé řetězce, které nemocnice koupí a obnoví činnost za podstatně lepších podmínek od zdravotních pojišťoven, než mají současní provozovatelé. Vše půjde v podstatě dál, jenom provozovatelé budou jiní a daleko významnější část nemocnic bude v soukromých rukou. Přijde doba, kdy si řetězce začnou diktovat podmínky.


Existuje řešení?


Ano, k tomu je zapotřebí zákonem zamezit současnému ovládání zdravotních pojišťoven a zdravotnických zařízení stejnou ovládající osobou, prosadit povinné zveřejňování všech smluv a plateb mezi zdravotními pojišťovnami a zdravotnickými zařízeními, sjednotit úhrady za výkony ve všech zdravotnických zařízeních, prosadit přísnou státní kontrolu nad zdravotními pojišťovnami i nemocnicemi, zamezit rozsáhlým střetům zájmů ve správních radách zdravotních pojišťoven a nemocnic a nedovolit zavedení individuálních pojistných plánů zdravotních pojišťoven.


Mnozí lidé si vůbec neuvědomují, jakou obrovskou výhodou je mít všeobecné zdravotní pojištění, které je solidární. Každý má v podstatě jistotu, že v případě potřeby bude léčen, aniž by musel studovat složité pojistné plány, co všechno pojistná smlouva kryje, či nekryje. Přitom právě o tuto naši jistotu, např. vůči Američanům, nebo Holanďanům máme velmi brzy přijít. Pokud se tak stane, pak to bude téměř nevratný krok.


Nenechme si proto ukrást všeobecné zdravotní pojištění a nedovolme politikům učinit nevratné kroky!


Napsáno pro redakci Medical-Tribune