Srpen 09, 2012

A všechny delegace položily květiny na katafalk národního hrdiny…

Po celou dobu mého povídání s Milanem Paumerem jsem se snažil najít v něm aspoň kousek lidství, soucitu, pocitu lásky. Nenašel.

Premiér České republiky Nečas prohlásil: “Milan Paumer pro mě byl a zůstává člověkem odvážným a rovným a to i v situaci, kdy právě takový postoj znamenal reálné ohrožení… Rodíme se a na tento svět přicházíme jako svobodní lidé a jako svobodní lidé máme právo proti svému zotročení či znevolnění bojovat všemi, opravdu všemi prostředky...”

Z projevu předsedkyně Sněmovny PČR Němcové: “...Stejně jako vzdělání – potřebujeme silných a přímých charakterů. Ty se však mohou vytvořiti pouze ve svobodě. Nevolnictví, nesvoboda národní a strach není ovzduším pro tvoření přímých páteří. Prodělali jsme v minulosti útisk náboženský i politický po staletí. Tím více musíme pečovati o to, aby byl vytvořen a zocelen český charakter, protože ten pak je ochranou v době národního neštěstí, jehož nás Bůh uvaruj...”

Z projevu předsedy Senátu PČR Sobotky: “Kritici české povahy často tvrdí, že rádi oslavujeme zemřelé hrdiny, protože nám již osobně nemohou nastavovat zrcadlo naší osobní nestatečnosti a nemohou nás adresně vyzývat k činům…protože mnozí Češi ještě raději uctívají pasivní mučedníky než bojovníky. Je to pohodlnější a dává to pocit nadřazenosti pro ty, co sice nic odvážného a riskantního nespáchali, ale také nevykonali nic, co by mohlo vzbuzovat pochybnosti či kritiku…Za takové situace měli svaté právo ti nejstatečnější pozdvihnout zbraň proti diktatuře. V takovém boji umírají bohužel i lidé – ať již hrdinové, nebo uzurpátoři moci či jejich nešťastní gladiátoři…My bychom měli vždy hledat pochopení i odpuštění pro všechny statečné muže, kteří odmítali být otroky či gladiátory.”

Ministr obrany České republiky Vondra řekl: “V Poděbradech jsem byl na pohřbu, protože pro mě Milan Paumer je hrdinou a těch hrdinů, na které se můžeme odkazovat, nemáme až tak moc. S odstupem přišel čas k uznání role třetího protikomunistického odboje jako stejně důležitého, jako byl první odboj při vzniku republiky a druhý proti nacismu.”

Ministr vnitra České republiky John řekl: “Účastí na pohřbu dali členové vlády a další představitelé jasný signál, že uznávají třetí odboj a váží si jeho účastníků i členů odboje prvního a druhého,” ... Milan Paumer a bratři Mašínové byli podle Johna ke svému jednání zločinným komunistickým systémem donuceni.

Zcela odlišný názor na Paumera však má Vladimír Kapal. “...Nemohu Milanu Paumerovi upřít odvahu... Na závěr jsem se ho zeptal, kdy on a bratří Mašínové byli v životě nejšťastnější. Prý v době války ve Vietnamu, tam prý mohli zabíjet komunisty ve velkém a moc prý ho mrzelo, že nevypukla třetí světová válka západu s východem, aby mohli přijet s americkou armádou do Československa a tady si to vyřídit s bolševiky…Po celou dobu mého povídání s Milanem Paumerem jsem se snažil najít v něm aspoň kousek lidství, soucitu, pocitu lásky. Nenašel. Na většinu otázek odpovídal, alespoň mně to tak připadalo, naučenými frázemi, jakmile z role vypadl, zaznívala slova o uctívání násilí, permanentní válce a velice často opakoval slova zabít, zabíjet...”

Skandální projevy nejvyšších státních představitelů na pohřbu Paumera, podle dnešních i tehdejších měřítek jednoznačně fanatického člena organizované teroristické skupiny, již nenechává žádnou pochybnost o kurzu současné vládní garnitury. Projevy přednesené na pohřbu tohoto dobrodruha, plné keců o svobodě, nepříliš korespondují s realitou dneška ani minulosti, a lze je považovat za výsměch občanům. Co nám naši představitelé tím vlastně chtějí sdělit? Že lež je pravda? Že svoboda je otroctví? Že vrah je hrdina?

Prezident dostane další návrh na vyznamenání pro Mašíny Členové protikomunistické odbojové skupiny bratří Mašínů znovu figurují na listině osob, které má Senát navrhnout prezidentu Klausovi na nejvyšší státní ocenění. Ctirad a Josef Mašínové a Milan Paumer letos získali ocenění od bývalého premiéra Mirka Topolánka. Mezi členy skupiny patřili také Václav Švéda, Zbyněk Janata a Ctibor Novák, kteří byli chyceni a popraveni. Šestice je nominována na Řád Bílého lva.

Stenozáznam z 20. schůze Senátu dne 23. 6. 2010 „Budeme tedy hlasovat, zda souhlasíme s tím, aby Ctirad Mašín, Josef Mašín, Milan Paumer, Václav Švéda, Zbyněk Janata, Ctibor Novák byli navrženi na vyznamenání Řádem Bílého lva.“ Registrováno 70, pro 38.

Návrh byl schválen.

Uvědomuje si vůbec Nečas a celá pravicová vládnoucí garnitura, na jak tenký led se zhovadilou glorifikací teroristických činů pouští? Jsme na tom opravdu tak špatně, že vrahové, žháři, teroristé a dobrodruzi, dopouštějící se nejhrůznějších kriminálních činů na civilních obětech v době míru, musí být povzneseni na národní hrdiny a dekorováni nejvyššími ústavními činiteli naším jménem?

Česká republika potichu zamířila na neofašistickou trajektorii reprezentovanou současnou pravicovou vládou, zejména premiérovým týmem poradců a bezpečnostní agenturou ABL v pozadí. Zcela nepřehledný propletenec ekonomických, politických a ideologických zájmů nejsou schopni ani popsat, natož pak rozklíčovat politologové, novináři a už vůbec ne občané. Politické elity ztratily pojem o společných národních zájmech, morálce a odpovědnosti, a připomínají smečky zdivočelých čoklů útočících na city, morálku i peněženku svého pána - občana.

Šéf Nečasova poradního týmu Říman popsal svého šéfa následovně: „Já bych řekl, že se obklopuje lidmi, kteří odpovídají jeho naturelu. Asi normální stav, který bychom takhle udělali všichni, kdybychom měli tu příležitost nebo tu nutnost, protože Petr Nečas je člověk, řekl bych, vzdělaný, inteligentní, který dokáže velmi rychle přijít k jádru věci a nechce ztrácet čas, řekněme, nějakým zbytečným vybavováním, když to tak řeknu. Tak se obklopuje nebo se snaží obklopovat, samozřejmě pokud je to v jeho silách, lidmi tohohle druhu, to znamená lidmi racionálními, kteří dokážou vyhmátnout podstatu věci a lidmi, kteří v tom základním směřování uvažují stejně jako on…“

Jaký pán, takový krám, a proto se v Nečasově týmu poradců mohly vyloupnout i takové kreatury, jako Julínek, nebo Joch. Julínek je svojí kreativitou při privatizaci zdravotnictví již známý jak falešný čtvrťák, škoda slov. Ale Roman Joch-ředitel Občanského institutu je svými názory velmi pozoruhodný.

7. listopadu 2006 vedl Joch přednášku „Války civilizací a stát Izrael. Dochází k válce civilizací?“ V diskusi zazněla otázka týkající se transportu lidí, které Spojené státy podezřívají z terorismu. Tito lidé byli přepravování z USA do Egypta nebo do Sýrie, aby mohli být v tamějších věznicích vyslýcháni za použití mučení… Připomněl tzv. waterboarding, při němž je zajatci ležícímu na zádech lita voda na obličej a/nebo do úst. Podle Romana Jocha nejde o mučení, ale jen o metodu zostřeného výslechu, při jejímž použití má vyšetřovaný „bezdůvodné“ obavy, že se udusí. Na námitku, že metoda zvaná waterboarding byla za mučení považována už ve středověku, nereagoval.

Roman Joch se dále vyslovil pro legalizaci mučení… Mučení by prý ale nesměli provádět žádní násilníci, žádní sadisté. Pro mučení by museli být vybírání hodní lidé, kteří by je sami vykonávali neradi. … Dovolím si ještě upozornit na titul „MUDr.“ před Jochovým jménem. V České republice totiž mučení obhajuje lékař, který skládal Hippokratovu přísahu.

Roman Joch se také domnívá, že je dobré mít malé jaderné zbraně. „Malé taktické jaderné zbraně v Evropě jsou právě tím, co odstrašuje jakoukoli agresi proti zemím NATO a udržuje tudíž mír… Tu míru odstrašení, kterou nyní v Evropě zajišťují taktické jaderné zbraně, bychom po jejich odstranění mohli dosáhnout konvenčně jedině za cenu opětovného zavedení povinné vojenské služby ve všech zemích NATO…“

Na článek Tomáše Zahradníčka Tragický omyl třetího odboje, má Joch břitkou odpověď:

„Jistě, při tomto typu odporu umírají lidé - ne proto, že by byli nutně zlí nebo si to jednoznačně zasloužili - ale proto, že na daném místě a v dané situaci to nejde udělat jinak, má-li mít legitimní, tj. svobodný politický řád šanci na úspěch vůči režimu jednoznačně nelegitimnímu. A právě proto, že biologické přežití není nejvyšší hodnotou, je zabití lidí, osobně sice možná hodných, ale na daném místě a v dané situaci objektivně ve službách nelegitimního režimu, ospravedlnitelné.“

Jste fašista? „Ne, nejsem. Fašismus je nacionální socialismus a já jsem proti socialismu ve všech jeho podobách. (A mimochodem, nacionalismus taky nemusím) ...tak proč mě naši přátelé z levice takhle počastovali? Chápejte, to je jejich folklor. Slušně vychovaný člověk řekne „Blahopřeji Vám!“, slušně vychovaný levičák řekne to samé slovy „Fašisto, rasisto, xenofobe, homofobe!“ Nezbývá nám, než jim odpustit, neboť nevědí, co činí.“

Velmi pozoruhodnými myšlenkami a idiotskými záměnami pojmů ostatně překypuje celý Jochův blog, jehož podrobné prostudování lze rozhodně doporučit, velmi připomíná zápisky šílencovy. Pokud se tedy Roman Joch opravdu stane vlivným poradcem pro lidská práva a zahraniční politiku předsedy vlády Nečase, je nejvyšší čas balit kufr do emigrace a hledat azyl v civilizovanějších zemích,… anebo, podle výše uvedených doporučení zahájit IV. odboj prostředky precedentně legitimizovanými nejvyššími ústavními činiteli případem Mašínů a Paumera.

Nepochybně by případní novodobí odbojáři mohli také obdržet Řád Bílého lva, jako nejvyšší vyznamenání osob, které se zvlášť vynikajícím způsobem zasloužily o Českou republiku.

Podmínkou ovšem je, zapálit pár stohů JZD, vystřelit oko hasiči, zavraždit pokladníka, vyloupit pár pošt, podříznout svázaného policajta, zastřelit pár německých vojáků a posléze v žoldu cizí velmoci povraždit na druhém konci světa hodně domorodců. A pokud tohle všechno zvládnou, pak každému na potkání vykládat o svém hrdinství.

Tak nějak, jaksi, pravda a láska definitivně zvítězila nad lží a nenávistí.

Převzato z Outsidermedia