<p>
Evropská centrální banka vytiskla 529,5 miliard Eur a nabídla je 800 bankám za úrokovou sazbu 1%. je to již podruhé, poněvadž už v prosinci 2011 vytiskla a dala bankám k dispozici 489,2 milard za obdobných podmínek. Tehdy se z centrální evropské samoobsluhy obsloužilo 523 bank. ECB půjčuje na 3 roky a jako zástavu chce cenné papíry či jiné zástavy, jejichž cena nemusí být vyšší než 1% hodnoty půjčky. Taky byste si rádi za takových podmínek půjčili na své bydlení, že?</p>
<p>
ECB deklaruje cíl: rozmrazit trh s úvěry v zájmu rozhýbání ekonomik. Co se však děje? Banky odmítají půjčovat nefinančnímu sektoru. Tím je smysl této operace naprosto popřen. Momentálně v těchto dnech zaparkovaly evropské banky u ECB astronomickou sumu 777 miliard Euro (zdroj Profil z 5.3.2012). Banky opravdu neriskují podnikatelský neúspěch tím, že nechají zmrazit finance u ECB. Inflace ale prý z tohoto důvodu nehrozí, tedy pokud banky nepustí úvěry do ekonomiky. Z hlediska mezinárodního obchodu jde však o jasný devalvační signál. Kdo bude chtít importovat do Evropy, bude v nevýhodě, naopak evropský export bude tímto opatřením podpořen. Otázkou jenom je, zda bude na světě dost dovozců schopných platit.</p>
<p>
Možná budeme svědkem částečného uklidnění finančních trhů. Pouze ale na tři roky. Už to vypadalo, že politici budou přísahat, že konečně bude muset zase nastoupit politika a pevnou rukou ovládnout otěže nezřízených finančních spekulativních trhů. Že se politici poučili? Velký omyl, chybí odvaha. To by se muselo přestat kolem problému tancovat a jednoduše od sebe oddělit obchodní a investiční bankovnictví. Pak by si ta první konzervativní skupina vydělala na <a href="http://umlaufoviny.com/www/res_publica/Redakcni_system/index.php?clanek=861&pg=2">chleba a možná a i na máslo</a>. Ale taky by pomáhala vydělávat na chléb náš vezdejší nám všem. Za to by si mohla zasloužit i nějaký náš respekt. Druhá skupina ať si klidně riskuje, ale prosím jenom za své. Hlavně ať nespekuluje, že jí z bryndy budou tahat daňoví poplatníci, což se notoricky děje. Mluví snad někdo z politiků o nějakých jiných modelech bankovnictví, změně struktury a pravidel? Kdepak, ticho po pěšině. Velká Británie a Německo se trochu z udělené lekce poučily. Přijaly insolvenční bankovní zákon, podle kterých se nemocné finanční ústavy budou muset rozdělit a likvidovat po částech. Americká mantra "Too big to fail" pomalu přestává být nepřekonatelným tabu.</p>
<p>
Ale není důvod jásat. Příčiny finanční krize nejsou vyřešeny, a vlastně se řešit ani nezačaly. Hlavně nesmíme dát na vyjádření finančního sektoru, to by byla čirá naivita. Bankéři nejsou hloupí. Dají si pozor, aby si dobře vydělali, pokud jim v tom ovšem politika bude nahrávat. A ta jim nahrává mohutně! Vždyť z peněz daňových poplatníků sanujeme nejen banky, ale i finanční sázkaře, tedy hedgové fondy a instituce. Ty například sázely na bankrot celých států, tedy hlavně Řecka. Nyní tvrdí, že pojistná událost konečně nastala. Vlastníky sázkařů jsou <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Sarbanes–Oxley_Act">vinou amerických zákonů </a>zase banky, a ty nechtějí přijít zkrátka. A když lichváři ruinují celý stát, dá se na tom leccos trhnout. V Rakousku se už kolem toho strhl velký poprask.</p>
<p>
Ne nadarmo je v čele Evropské centrální banky burzovní umělec z Itálie, jménem Mario Draghi, bývalý jestřáb od firmy Goldman a Sachs. Mimochodem, tito lichváři zničili Řecko tím, nejprve <a href="http://www.spiegel.de/international/europe/0,1518,676634,00.html">maskovali jejich dluhy</a> a pak zadlužený stát předhodili svým kamarádům v <a href="http://umlaufoviny.com/www/res_publica/Redakcni_system/index.php?clanek=814&pg=4">ratingových agenturách</a>. Nově zvolený prezident ECB nám jasně oznamuje, že chleba s máslem bude do budoucna jen pro vyvolené. Bankéř Draghi klidně vysvětluje, že přišel <a href="http://www.presseurop.eu/cs/content/article/1555071-draghi-pohrbiva-evropsky-socialni-model">konec sociálního státu</a>. V Česku o tom víme své, viz <a href="http://www.umlaufoviny.com/www/res_publica/reportaze/statni-dluh/index.html">naši studii</a> o rychlém nárůstu dluhu a ničení hospodářství. Na Slovensku však po včerejšku voliči dali jasně najevo, že nehodlají nečinně přihlížet k destrukci sociálního státu.</p>