Úpadek demokracie v Česku je přímo úměrný aroganci, drzosti, anonymitě a naprosté beztrestnosti českých lobbistů. Zejména v téměř neprůhledné oblasti zájmů korporátek a bank. Cynik by řekl, že v korporátním systému "Babišland" koaličně podporovaném socdem se svými vlastními zájmy, se lobbování už jaksi přežilo, protože si zákony napíší obě partaje samy, na přímou objednávku vládnoucích oligarchů ovládajících příslušné partajní bossy. To je sice možné, ale lobbování tím nezmizelo, a hlavně dostalo velmi nebezpečné podoby. Zákony se mohou upravovovat nejen pro zájem toho či onoho oligopolu, ale také té o či oné velmoci. A nakonec skončíme jak hubkaři.

Příklad takové nebezpečné úpravy jsme ukázali v právě projednávané novele branného zákona (Branný zákon - najímání cizinců do armády ČR). Opět může český Švejk namítnout, že samostatná politika v Česku byla a je iluzí, protože jednou lezeme nekontrolovaně do zadku té, a podruhé oné velmoci. Český Švejk má vždy pravdu, ale opět to neznamená, že lobbování je v pořádku jen proto, že u nás vládnou nekompetentní zbabělci a pitomci. Podívejme se na jeden dobrý příklad z USA a na vynikající novinářskou práci s ním spojenou.



Na obrázku vidíte nestydatost významné části Demokratických kongresmanů. Podepsali dne 14. 6. 2013 lobbovací dopis, kterým se postavili proti návrhu federálního regulátora z Department of Labor (DoL), aby vznikl minimální standard ochrany pro chudé Američany v rámci tzv. "retirement plans", což je investice do důchodových fondů. Protože chudí tomu nerozumí, vrazili své celoživotní důchodové úspory finančním žralokům, podepsali smlouvy na důchodové fondy a na konci jim zbyly jen oči pro pláč.

Pochopitelně lobbisté zabrali a okamžitě přesvědčili i část demokratických senátorů, aby tuto zlodějnu dále podporovali tím, že novou regulaci nepodpoří a pokusí se ji zastavit. Proto podepsali dopis americkému ministerstvu práce (DoL), že jsou proti nové regulaci. Dole jsou podpisy, části 28 (!) z celkem 43 převážně černošských volebních obvodů, kde chudí lidé volili Demokraty, aby hájili jejich zájmy. Dopis těchto Jánošíků naruby na DoL je zde.

Tento dopis napsal jistý lobbista Robert Lewis, který placeně lobbuje za finanční skupinu Financial Services Institute (FSI), která se zásadním způsobem staví proti regulaci, ze svých dobrých neoliberálních důvodů. Metadata dokumentu ukazují, že celou předlohu zmíněným senátorům napsal on sám.



Pokud to Slovákům připomíná podobnost s jistým vládním návrhem a jistou firmou, která jej napsala na svém Wordu s podobnými metadaty, tak to není podobnost čistě náhodná.

Ale co je důležité. Tato činnost je v USA dohledatelná, protože lobbing řídí příslušné zákony a registrace lobbistů. Pak je možné, že schopné novinářky typu Eriky Eichelbergerové si dají dvě a dvě dohromady a napíší o tom tento článek. U nás mohou lobbisté řádit jako černá ruka, dokonce jsou jejich případy známé, a částečně dokonce i stíhané soudem v případě prokázaných zpronevěr a korupcí (kauza Pandury, Promopro...). Nebo je jakýmsi veřejným tajemstvím, že pilný US- a CZ-vlastenec Tomáš Klvaňa lobboval pro zcela nesmyslný US-radar v Brdech. Mezitím tento pán zase lobbuje pro nezávislá média, protože je pilný a vytrvalý. Dobře ví, že v tom je tajemství úspěchu. Ale nikdo nemá zájem změnit principy lobbování tak, aby bylo jasné a přehledné, kdo je od koho placen, a kdo pro koho lobbuje.

Pokud jednou budeme zataženi do lokálních válečných konfliktů či do ekonomického krachu, všichni budou chtít vědět, kdo nás do toho dostal. Jistěže korporátní média nějakého viníka najdou, o tom není pochyb. Ale já bych rád věděl, kdo a jak tahal za nitky a kdo nás do toho doopravdy dostal. A nikoliv doopravdy-korporátně-mediálně, protože nejsem český Švejk, jsem z Moravy. Chci vědět, v čím zájmu tento eventuální lobbista-zloduch jednal, koho z poslanců a vládních činitelů ovlivňoval, proč, a za kolik. A proto potřebujeme oficiální registraci lobbistů a zákon o organizovaném lobbingu, včetně povinností poslanců. Až pak bude i u nás možné dohledat věci, které jsou dohledatelné v USA, našem současném zářném vzoru demokracie.