Tak nám zvolili vládu. Téměř 12 hodin poslanci ukazovali, proč se parlamentu také říká žvanírna. A to ještě chtěl na začátku šéf klubu modrých strak Stanjura rozšířit program jednání o bod: “Situace na Ukrajině“. S takovým přístupem bychom neměli zvolenou vládu do léta. Naštěstí někdo mimo záběry kamer Stanjuru umravnil a více než jedenáctihodinové plkání mohlo začít.

Nejagresivnějším kecalem byl jako obvykle naparující se Kalousek. Jeho filozofie je celkem jasná a pro všechny srozumitelná. Kdo nesouhlasí s Kalouskovou moudrostí, ten je blbec, lhář a podvodník, a k tomu stojí v nevyléčitelném konfliktu zájmů. A jestli někdo dokáže definovat slovo “zájem”, tak je to zcela určitě Kalousek. A navíc nejlépe ví, v jakých vládách zasedal. Hoši, co spolu mluví, ti přece nikdy žádný konflikt zájmů neměli a ani nemohli mít. A teď by to premiér, ministr financí a další ministři chtěli řídit sami? Bez kmotrů? Bez Kalouska? No, to je hrozné. Co jen bude s tím krásným 1,6bilionovým dluhem, který tu zanechaly Kalouskovy vlády rozpočtové „odpovědnosti“? Co bude s tím tunelem, kterému se bůh ví proč říká druhý pilíř? A co bude s Kalouskem, Bendlem a dalšími matadory „odpovědných“ pravičáků? Obava z trestního stíhání je možná zcela na místě.

Připusťme však, že tak jednoduché to nebude. Ve volbách byla obměněna poslanecká sněmovna, nikoliv policie nebo justice. Ostatně i nekompromisní „střelec,“ nový ministr zemědělství Marian Jurečka si z nás jmenováním Nečasova oblíbence a nejbližšího spolupracovníka Lubomíra Poula do svého týmu, tak trochu vystřelil. Ukazuje to, že lidovci budou tradičně nejslabším článkem koalice. Ještě než koalice začala normálně pracovat, lidovci už spolupracují s opozicí a vlastní koalici naopak dávají ultimáta. To je opravdu slibný začátek.

Někdy lidovci působí jako tvorové z jiné planety. Lustrační zákon je pro ně nedotknutelný, týká se totiž nemorálního jednání starého přes 24 let. Jak je vidět, cizí nemorální činy někteří námi placení křesťané zásadně neodpouštějí. Naopak se svým pochybným jednáním se dokáží vypořádat neuvěřitelně lehce a odpustí si všechno. Dokonce odpustí i svému někdejšímu předsedovi Kalouskovi jeho ochotu spolčit se s komunisty, jakož i skandály svého jiného předsedy Jiřího Čunka. Rovněž i kolaboraci Československé strany lidové se stranou komunistickou v Národní frontě dokáží zapomenout, a po mnoha jiných špinavostech za posledních dvacet let už ani nevzdechnou. Kdo by také vzpomínal na ty všechny vlády, v nichž tato strana byla účastna, na všechny ty loupežníky, kteří rozkradli stát a ještě k tomu přidali více než bilionový dluh.

Takové věci křesťané ze zásady odpouštějí. Ovšem seznam komunistické STB, ten je pro ně svatý a nedotknutelný. Kdo je na něm, nesmí KDU-ČSL na oči. Tomu neodpustí nikdy. Je to obzvláště obdivuhodný zásadový postoj, zejména když si uvědomíme, kolik komunistických protagonistů se podílelo ve vládách a jako poradci na všech úrovních, na budování kapitalismu na Klausův způsob, a kolik jich ovlivňuje chod této země z pozice vlivných podnikatelů či tzv. lobbistů dodnes. KDU-ČSL prostě odstartovala koaliční „spolupráci“ tradičně.