Demokratickou invazí Pirátské strany (PP) do německých zemských vlád se poprvé prosadil na evropském kontinentě systém praktikované přímé demokracie na státní úrovni. Úspěch měla PP hlavně v Severním Porýní-Vestfálsku (květen 2012), kde dostala 7,8 % hlasů v zemských volbách a v místním parlamentu má 20 zástupců. Systém Tiki Wiki zavedený na našem webu je jedním z důležitých softwarů, na němž všude ve světě běží komunitní projekty. Tento styl práce je praktickou školou přímé demokracie. Její podporu jsme si dali společně s obranou státu jako základní úkol našeho webu. O co jde v praxi? Podívejte se v rychlosti na několik bodů k zamyšlení.

1. Otevřená a uzavřená sociální síť

Klíčovým bodem je rozlišení mezi různými druhy sociálních sítí. Všechny vedou k tomu, abyste se přes ně spojovali s druhými. Ale některé sítě jsou zaměřeny na zisk, na obchodní vytěžování vložených dat a lze je vypnout jediným stisknutím tlačítka.
Dvoucestné šipky ukazují, že uživatel dané komerční sítě se stává objektem v rámci dané obchodní strategie. Nikdo nemá přístup ke zdrojovému kódu těchto komerčních sítí. Jiné sítě jsou principiálně otevřené, protože zvou ke společné práci. Zdrojový kód a programy dávají k dispozici a tvoří odlišný zdroj - komunitní sítě. Také jejich architektura a správa má zcela odlišný charakter. Klikněte si na tuto PDF-prezentaci , abyste viděli rozdíl mezi uzavřenou sociální sítí typu Facebook a otevřenou sociální sítí typu Wiki.

2. Definice participativní demokracie

Hezkou definici participativní demokracie (také účastnická demokracie) najdete na české wikipedii . Přímá demokracie se liší od čistě zastupitelské demokracie tím, že se snaží o maximální zapojení občanů do politického a veřejného života. Věří na politickou praxi, v jejímž rámci mají občané trvalé právo vyjadřovat se k veřejným věcem. Cílem participativní demokracie je vytvořit takové procesy, které zásadně rozšíří rozhodovací a poradní pravomoci občanů. Mohou spolurozhodovat o veřejných věcech i bez přímého mandátu získaného ve volbách. To, co vypadá v praxi velice lákavě, je ve skutečnosti pořádná dřina spojená s kusem disciplíny a sebekázně. V Česku je tento podnik prozatím v plenkách, protože právě tyto vlastnosti nám kolektivně chybí. Podívejme se na několik příkladů z Německé pirátské strany a odjinud.

3. Struktura pracovních a tematických skupin

Na obrázku vidíte strukturu Pirátské strany v Hesensku podle jejích tematických a personálně založených skupin. Celý systém lokálně identifikovatelných členů, pracovních skupin atd. běží na systému trackerů (trackers ), které spravuje otevřená platforma Media Wiki.


Mimochodem, tato pobočka PP patří mezi ty nejaktivnější a nejlépe strukturované v celém Německu. Její vliv na veřejnost v konkrétních tématech je srovnatelný s velkými stranami. Klíčové jsou projektové a pracovní skupiny (viz seznam vlevo), které tvoří základní strukturu participativní demokracie. Zapojení do těchto struktur a jejich vnitřní koordinaci umožňují různé systémy a moduly, které jsou jako opensource vyvíjeny pro komunitní a sociální činnost.

4. Příklad skupinové práce na tématu „přímá demokracie“

Kliknutím na tento odkaz vám nabízíme interní pohled na práci uvnitř německé PP. Všechno najdete na internetu, jde o otevřený projekt jako celá podoba této demokracie. Schválně jsme vybrali pracovní skupinu (AG), která se zabývá problémem přímé demokracie (liquid democracy). Novinky, cíle, pracovníci odpovědní za fóra, struktura práce, data setkání, úkoly k plnění... toto všechno najdete jedním klikem, včetně možnosti redakce pro interní členy zaregistrované do systému a tím vybavené příslušnými právy. Dalším příkladem společné politické práce v otevřené demokracii je rozpracování návrhu pro sjezd PP , tj. programový dokument. Opět jsme vybrali návrh, který se týká přímé demokracie. Všimněte si zejména čtrnáctibodového seznamu, který jasně určuje strukturu dokumentu, obsah, cíle, stav rozpracovanosti, diskuze a připomínky z fóra, odpovědné osoby v rámci redakce atd. Demokracie nejsou jen nezávazné řeči na českých diskuzních fórech, ale pořádný kus odpovědné kolektivní práce. Uvidíme, jak se vyprofiluje Česká pirátská strana . Vzhledem ke svým německým sousedům má co dohánět.

5. Příklad hlasování v rámci „Tekuté demokracie“ (Liquid democracy)

Nejprve si klikněte na tuto základní video prezentaci, bohužel v němčině. Zde vidíte rozdíl mezi reprezentativní a tzv. tekutou demokracií. V přímé demokracii můžete rozhodovat sami, skrze zástupce nebo delegováním příslušného odborníka, kterému věříte v této jednotlivé otázce.

Přímé setkání občanů na agoře nahrazuje otevřená sociální síť a pochopitelně i možnost kontinuálního hlasování a diskuze. Systém tekuté demokracie obsahuje návrh, diskuzi, hlasování a výslednou delegaci danou hlasováním. V každém případě musíte být aktivní, musíte se zajímat o veřejné záležitosti a nesmíte se dát ovlivnit čistými demagogy. Nabízíme vám kliknutím pohled na jedno lokální rozhodování v Berlíně, kde cca deset lidí připravilo pro ostatní hlasování o využití dosud nezastavěné plochy , která sloužila jako provizorní park. Pokud chcete pro jakékoliv veřejné účely použít toto elektronické hlasování, přihlašte se do systému Liquid Feedback a využijte jejich testovací stránku. Viz horní příklad. Do systému se založí téma, hlasovací alternativy, jednotliví aktéři, doba trvání debat, uzávěrka voleb. Po skončeném hlasování systém připraví celkové vyhodnocení. Tento systém umožňuje účast občanů na komunitních projektech. Němečtí aktivisté z Berlína vyvinuli vlastní verzi hlasovacího systému zvaného Adhocracy, přihlásit se můžete zde . V Německu už zavádějí princip přímé demokracie do reality dokonce celé kraje. Klikněte si na tento web (Landkreis Friesland ) a vedle najdete kompletní prováděcí formulář kraje. Vlastní aktivitu občanů však žádný systém nenahradí. A k trvalé práci ve veřejném prostoru v rámci zastupitelské parlamentní demokracie jsou třeba i zavedené politické struktury.

6. Závěrem

Tento první nástřel témat kolem přímé demokracie chtěl ukázat funkční modely a možnosti tohoto nového způsobu, jak být aktivním občanem. Jiná věc je, které strany a hnutí chtějí změnit své stanovy a zda mají odvahu k novému pojetí politické práce na veřejnosti a s veřejností. Pro začínající stranu představují oficiální struktury zdroj politického vlivu. Úspěch ve volbách zajišťuje i přísun státních financí vynakládaných na provoz a na zabezpečení politických stran. Organizační strukturu a typ práce nových stran a hnutí budeme analyzovat někdy příště. Nejde o to manipulovat lidi, jako to u nás zkoušely například Věci veřejné formálním zavedením části tohoto systému v rámci internetu. Z uvedených příkladů je zřejmé, že tato forma demokracie chce zapálené a přitom disciplinované aktivisty, kteří si věří a kterým jde o společnou veřejnou věc. A tito aktivisté musí vědět, co je opravdová politika.