Tuto otázku slýcháváme čím dál častěji, protože krajské volby se blíží a morální či politický výprodej zavedených partají dosáhnul svého dosavadního maxima. Občan, který se politikou neživí, ale chce jít k volbám, prožívá skutečné dilema. Začneme vládnoucí ODS: chudinka byla příliš dlouho odstavena od parlamentního prsu, mezitím vládla v krajích a korumpovala, koho mohla. Teď se ukazuje stále více, že jde o čínský spolek mafiánského typu, který drží pohromadě pouze klanové a mocenské zájmy. Vydírání (tzv. „negativní motivace“) a korumpování („pozitivní motivace“) se této partaji zalíbilo natolik, že s motivační kampaní za lepší zítřky nemůže přestat ani ve vlastních řadách. Dnes začíná být soudným voličům jasné, že mocenský boj Klause a pražského křídla s Topolánkovým regionálním souručenstvím uhlí a ocele odneseme především my všichni. Lobbystické skupiny napojené na ODS již představují pro stát skutečné riziko. Shrňme mínusy a plusy.<BR>- ODS je klientelistický spolek s vazbou na vlivné podnikatelské skupiny, včetně podsvětí;<BR>- který rezignoval na pravicovou ideologii a obecné dobro chápe jako výprodej majetku do vlastních kapes, popř. do kapes jim nakloněných skupin,<BR>- přičemž se po vzoru republikánů v USA snaží s pomocí médií, institutů jako CEVRO, policie, vydírání, korupce atd. vybudovat mašinu na ovládání veřejného života.<BR>Plusem této strany je verbální důraz na štíhlý stát a na reformu financí. Ovšem za Klausova panování skončila proklamovaná reforma rozkradením bank a mínusovým ekonomickým růstem. Topolánkův dietní režim prozatím znamená pouze privatizaci do vlastních kapes po vzoru Julínkovy „zdravotnické reformy“.<BR>Facit: nevolitelná strana.<BR><BR>Zajímavější situace panuje v opoziční sociální demokracii. Přežila podrazovou Kubiceho zprávu, odkoupení dvou poslanců, komunální a krajské skandály ve vlastních řadách, dodatečnou korupci, kterou na ni vytáhla Langerova politická policie. Ta nevytáhla na Paroubka případy z Prahy, popř. z dalších důležitých regionů, protože to by si ODS vykopala vlastní hrob. Nějaký Krejčíř zůstal z tohoto důvodu v Jihoafrické republice, aby příliš nemluvil. A Mrázkův spis si policie schovala na Langera, protože jej po všech čistkách i policisté mají plné zuby. Kvalitu socdem nejlépe symbolizuje její vůdce. Zavalitý vedoucí restaurací z pražské party hochů, kteří spolu mluví, představuje svou obojetností vcelku ideálního partnera pro inteligentní a politicky bezcharakterní část ODS. Proto by s ním Bendl a další rádi uzavřeli novou koaliční smlouvu alespoň ve středočeském, tedy v absolutně nejdůležitějším kraji. Pak zůstanou u koryt všichni, nic se nebude vyšetřovat a demokracie definitivně skončí. Kdo se chce podívat, jak vypadá koaliční vládnutí v krajích, ať se podívá do Ústí nad Labem, popř. do Karlových Varů. Velká část partaje je zatím proti, protože se trhli od odpadlého Zemana a tuší volební vítězství s tichou podporou komunistů, kdy by se nemuseli o moc s nikým dělit. Ve zvěřinci sociální demokracie je po útěku Vladimíra Špidly do Bruselu zajímavý pouze jeden pán, a to Bohuslav Sobotka. Jeho korupce ve srovnání s ostatními představuje nějaké to odpouštění daní v době, kdy byl ministr financí. Sobotka zásadně odmítá velkou koalici a zásadně se staví za pojetí evropského sociálně-tržního hospodářství. Byl by dobrý předseda strany, kdyby jí nevládnul muž onačejší, a kdyby tato strana měla méně zkorumpované plebejce na krajské a okresní úrovni. Shrňme mínusy a plusy.<BR>- Sociální demokracie je klientelistický spolek s vazbou na podnikatelské skupiny, které jsou natolik chytré, že nespojily svou budoucnost jednostranně s ODS;<BR>- tuto náklonnost sociální demokrati zakrývají populistickou rétorikou laciných předvolebních slibů, které nelze v současné ekonomické konstelaci trvale dodržet;<BR>- přičemž dosavadní mechanismus výběru poslanců mají natolik špatný, že Dalík, Langer a další si pro ODS mohou nakupovat a vydírat, koho potřebují.<BR>Plusem strany je historický důraz na sociální stát a nově fedrovaná vnitrostranická demokracie, viz např. připravovanou přímou volbu předsedy.<BR>Facit: strana není v dosavadní podobě a s dosavadním předsedou volitelná; což ovšem neznamená, že se věci nemohou v budoucnu změnit.<BR><BR>K volnému pádu KDU-ČSL do politického propadliště jsme věnovali už dvě série článků. Výprodej lidovců začal po nástupu Miroslava Kalouska, jehož <A href="http://www.umlaufoviny.com/www/res_publica/Redakcni_system/index.php?clanek=124">nekřesťanské působení a osobní profil </A>stáhly tzv. „křesťanskou stranu“ úplně ke dnu. Hřebíkem do lidovecké rakve se stal velký bratr Jiří Čunek, potažmo předseda partaje, jehož aféře s justicí jsme věnovali dokonce <A href="http://www.umlaufoviny.com/www/res_publica/Redakcni_system/index.php?clanek=345">tři články</A>. Důvod byl osobně neosobní, šlo totiž o veřejně provedenou manipulaci s českou justicí pro politické účely. Lidová strana své interní politické selhání promítla až do nejvyšších pater státního aparátu, což umlaufovinám stálo za zaznamenání. Připočteme-li k této bídě i absenci jakékoliv rozumné ideologie, vládu lidoveckých zombíků pod vedením dosluhujícího Kalouska a Kasala, propůjčení se všem možným lobbistickým tlakům, od biskupského dychtění po majetku až po mafii hracích automatů, pak zanechme vší naděje rozumně založené. Shrňme mínusy a plusy lidovců.<BR>- Strana KDU-ČSL je pragmatický, bezzásadový spolek s vazbou na vlivné skupiny, které k vládě ODS, popř. sociální demokracie potřebují nějakého přihazovače;<BR>- navíc jí chybí jakákoliv rozumná strategie a ideologie, za níž by tato strana byla ochotna nést zásadní a trvalou odpovědnost;<BR>- a prožívá zásadní krizi identity, z níž se pravděpodobně vyhrabe pouze za cenu zániku.<BR>Plusem lidovců zůstává jejich slušná a pasivní členská základna, jejímž jménem mluví protřelí straničtí bosové. Dále aktivní komunální politika a verbální důraz na některé křesťanské hodnoty, které nejsou ochotni kdykoliv prodat (rodina, manželství, omezení potratů a podobně). Pokud by ovšem tyto hodnoty stály v cestě podílu na moci, pak se samozřejmě nabídnou k politicky motivovanému prodeji, ale diskrétně.<BR>Závěr: strana v současné podobě není volitelná a postupně směřuje k zániku.<BR><BR>Poslední velkou stranu na českém kolbišti představuje Strana zelených. Ti se bohužel nemohou vymanit ze zajetí vlastní historie. Vznikli interním stranickým pučem. Aktivisté v postkomunistickém hnutí Brontosaurus a Českém svazu ochránců přírody založili nové organizace, které na sjezdu ovládly svaz a přeměnily jej na politickou stranu. Staré vedení vzalo pokladnu a zmizelo, čímž uvolnilo cestu novým lidem. Ti ovšem představovali stranické zelenáče, a to z mnoha důvodů. Jednak byli nezdravě radikální (Patočka, Stropnický); jednak nezdravě omezení pouze na své ochranářské zájmy a ekologické kauzy (Kuchtová); jednak nezdravě idealističtí, a tudíž nakloněni k nevratnému odchodu při první příležitosti (Uhl). Mladou stranu předali na zlatém talíři přeběhlému Martinovi Bursíkovi (předtím kandidoval na různé funkce nejprve za Občanské hnutí, pak za Občanské demokraty a nakonec za KDU-ČSL), jeho přítelkyni Kateřině a dalším věrným z časů pražského magistrátu. Ti nejprve zajistili volitelnost strany, pak vyhodili hlavní odpůrkyni koaliční kolaborace z funkce ministryně školství, a strčili tam svého člověka. Poté stačilo nařídit ekonomicky závislým podřízeným z ministerstev školství a životního prostředí, aby založili nové základní organizace v Praze a okolí. Načež se opakoval scénář z dřevních časů prvního puče. Nové komsomolské buňky ovládly <A href="http://aktualne.centrum.cz/domaci/politika/clanek.phtml?id=615776">teplický sjezd</A>, kde bursíkovští lišáci čítankovým způsobem zatočili s opozicí a ovládli stranu. O Bursíkových preferencích a politickém směřování si nemá cenu dělat žádné iluze, stačí se podívat na výběr jeho <A href="http://www.umlaufoviny.com/www/res_publica/Redakcni_system/index.php?clanek=476">hlavního kandidáta pro Prahu</A>. Shrňme mínusy a plusy zelených.<BR>- Strana zelených je stranou jednoho muže, který nabídl vybranému kruhu věrných smlouvu o ekonomicky výhodné spolupráci, popř. o společném soužití;<BR>- přitom pošlapal v koaličním vládnutí a mravech prakticky všechny principy, které u zrodu strany stály;<BR>- a navíc nevybíravě zničil opozici pomocí koupených stranických buněk, což by bez tichého souhlasu ODS a kontrolních orgánů nad státními institucemi a financemi asi nebylo možné.<BR>Plusem strany je pouze fakt, že hnutí zelených představuje v současné době jedinou dlouhodobou alternativu, jejíž ideologie a praxe uměřenosti a ochrany slabých všeho druhu může zajistit přežití na této planetě.<BR>Závěr: strana není v dosavadní podobě a s dosavadním předsedou volitelná; což ovšem neznamená, že se věci nemohou v budoucnu změnit.<BR><BR>Závěr první části: na české politické scéně není v současné době jediná partaj, kterou bych mohl volit bez rozpaků či bez výčitek svědomí.<BR><BR>