Mario Draghi: "O Evropě budou v budoucnosti rozhodovat ekonomové, nikoliv právníci."

Je možné, že tato slova skutečného současného vládce Evropy, šéfa Evropské centrální banky Maria Draghiho, patří německému ústavnímu soudu. Případně Evropskému soudu, možná ale i německému ministru financí Wolfgangu Schäublemu - rovněž právníkovi.

Evropští politici cítí nyní na vlastní kůži prokletí dluhové pasti a důsledky vlastní nekompetentnosti a otálení při rozhodování o strategii v bitvě, která se odehrává na evropském teritoriu, a kterou nyní prohrávají. Šéf ECB v Davosu prohlásil, že od nynějška budou rozhodovat ekonomové, nikoliv právníci o tom, kdo je ještě v Evropě "systémově relevantní". Jeden ministr v Davosu se nechal slyšet, že zaznamenal, jak jsou všichni jeho kolegové bezmocní: "Strnulí a zmatení jako divoká zvěř, kterou náhle oslnily reflektory aut." (zdroj Deutsche Wirtschaftsnachrichten 28.1.2013).

Podle Draghiho jsou časy, kdy rozhodovala demokracie a právo, ty tam. Společnost budou řídit centrální banky a podobné instituce jako je ESM (Evropský stabilizační mechanismus) nebo MMF, které ale nebudou muset nikomu skládat účty. Centrální bankéři mají stejně jako členové fondu ESM imunitu, neexistuje žádná transparentnost a možnost, jak nahlédnout do alchymie sofistikovaných finančních produktů, kterým rozumí jenom ti, kteří je vytvořili. Viz poslední vývoj kolem spekulací v Salcburku, o němž jsme psali. Neexistuje ani žádná právní cesta, jak postihnout neférové jednání všech těchto nových, nikým nezvolených vládců nad našimi životy.

Ochromení politiky si zapříčinili politici sami. Šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagarde dala v Davosu všem politickým elitám na srozuměnou, že jim na jejich pohádky o hospodářském růstu neskočí a požadovala další úsporná opatření. A to i tam, kde je jasné, že ani stávající dohodnuté úsporné plány nejsou schopny tyto země naplnit. Možná, že kdyby žil dnes Keynes, přirovnal by tuto situaci k Versailleské dohodě z roku 1918, kterou označil za zločin a varoval všechny politiky, že zasévají touto šílenou dohodou a nerealistickými požadavky semínka k další, daleko horší světové válce, než jakou byla válka právě ukončená.

Avízované převzetí moci ekonomy je pozoruhodné už proto, že právě tito "ekonomové" - finanční oligarchové a centrální bankéři, nevynechali nevyužitou každou příležitost, jak nahnat státy a jejich nenasytné politiky dál do hlubší dluhové krize.

Nejlepším aktuálním příkladem je role, kterou sehrál současný šéf ECB Mario Draghi v miliardovém kriminálním příběhu kolem nejstarší banky světa Monte dei Paschi di Siena (zkratka MPS, založena 1472). Bývalý top manažer Goldman Sachs Draghi v době, kdy se stal guvernérem italské centrální banky, nevydal žádné varování, když byla banka hnána zcela očividně do zkázy. A nyní, když je Draghi šéfem ECB, dostala tato banka od ECB úvěr za 1% ve výši 34 mld. euro, z čehož použila 26 mld. na nákup italských státních dluhopisů s výhodnou úrokovou sazbou.

Celá historie bankovní skupiny Monte Paschi di Siena, kdy se z malé regionální banky s hlubokým duchovním odkazem - pomoci malým zemědělcům, řemeslníkům a lidem v nouzi s cílem osvobodit se od tehdejších lichvářů, stal globální hráč, který si oblíbil ruletu v největším finančním kasinu světa, stojí za to zpracovat v samostatné analýze. Tu přineseme ve dvou pokračováních našim čtenářům příště. I italská RAI 3 zpracovala k tomuto tématu jeden a půl hodinu trvající, velmi kvalitní dokument, který lze doporučit ke shlédnutí. Dnes je MPS na dně a zachraňují ji italští daňoví poplatníci: injekcí ve výši 3,4 mld euro. Další dluh, který si na sebe vezme již tak předlužený italský stát.

A Draghi sedí ve Frankfurtu a od roku 2014 převezme Evropská centrální banka i evropský centrální finanční dohled. Není jistě většího odborníka: Draghi má opravdu velmi intimní znalosti fungování mechanismů bank, jde-li o to, jak nejvíc obětí pochytat do své široce rozvětvené pavoučí sítě a vyždímat z nich poslední kapky krve.

V Čechách máme také příkladné mechanismy, jak co nejvíc obrat ty, kteří se ocitli v drápech exekutorů. Jistě bychom mohli ještě Draghimu s lecčím poradit. A také máme bohaté zkušenosti se zhasínáním světel a rozhodováním "ekonomů" před právníky. V zemích bývalé koruny české vládli "ekonomové" úspěšně posledních 23 let a tak nás žádný nástup "ekonomů, kteří od nynějška povládnou Evropě", byť by to byli ekonomové od Goldman Sachs, těžko může ještě překvapit.