Aby chránili svůj zájem, mají spoustu argumentů proč to či ono nejde. Soukromá práva zaměňují za všeobecná lidská práva a svůj lukrativně placený flek vydávají za službu vlasti.

Tři výtečníci měli pověst a morálku na nadstandardní úrovni. O Tluchořově politice, a to i díky Kristýně Kočí, se dokonce hrála divadelní hra. Při vzpomínce na působení Šnajdra na ministerstvu zdravotnictví dojetím pláče nejeden nemocný důchodce.

Kalousek a jeho strana sázejí na ztrátu paměti většiny voličů, protože taková sázka se jim vždy vyplácela. Po opileckých eskapádách místopředsedy a nesčetněkrát opakované chrápání předsedy TOP 09 v přímém přenosu by jeden čekal minimální dávku sebereflexe a studu.

Google a další korporace ničí svobodu tisku a vystavují přímému ohrožení novináře. Tím, že jsme o nich psali a zveřejňovali jejich videa, jsme jim nepřímo poskytovali krytí. A vy čtenáři také, protože jste na jejich záběry klikali, a tím jste jim vyslovili podporu.

---

NATO přichází s novou vojenskou doktrínou: Rusko je nutné prohlásit za stálé ohrožení. NATO chce vojensky sjednotit rozpadající se EU tím, že jí ukáže nového nepřítele. A pochopitelně se našel i další parádní důvod, jak okrást občany EU a jak je připravit o zbytek demokracie.

Vojska SAA dostala z obklíčení hlavní věznici v Aleppu, která byla v částečném nebo trvalém obklíčení 18 měsíců. Je zde celkem 4,000 vězňů a mnoho z nich jsou teroristé či zajatí bojovníci různých protiasadovských skupin.

Stačilo sledovat stopu rozkradených peněz a vitálních zájmů s nimi spojených. Tak jednoduchá je česká vládnoucí scéna. Ideje nejsou nikde, přinejmenším od doby, kdy v politice jde o rozkradení státu formou té či oné socialistické prebendy, pravicové privatizace či tzv. reformy. A ve veřejném korytě je krmiva mnohem méně než dříve, boj přituhuje.

Obecné důsledky jedné mediální manipulace.

---

Proč by se mělo s řešením otázky financování církví čekat ještě dvacet let - právě dvacet let?

Jeden důvod jsem uvedl už ve svém návrhu ohledně této otázky (viz příspěvek č. 817). Doba uplynulých dvaceti let nebyla dobře využita, nevedla se veřejná diskuse, církve se chovaly k okolní společnosti nerozvážně (a zhusta i tak, že na nějaké veřejné mínění prostě "zvysoka kašlaly").
Vlastně nikdo nečekal, že by otázka finančního vyrovnání s církvemi by mohla takto otřást společností. Těch druhých dvacet let by církve mohly reflektovat zjevenou skutečnost, najít si ke společnosti lepší cestu. Otázky finančního zajištění církví by se měly řešit jednak v rámci církví - celocírkevně, a v rámci společnosti - celospolečensky. Zatím se nedělo ani první ani druhé, "upeklo" to kabinetně pár lidí.