Týjozofská historie
Zoufalé ředitelce začaly vytékat potůčky poty zpod načesané paruky.
„Nu což, zuji si boty,“ pronesla a posadila se na stůl. Zvolna začala rozvazovat šněrovací kotníčkové boty. Před očima se jí dělaly mžitky a tak boty hodila do hlediště.
Dítka v hledišti odložila mobily a začala sledovat paní ředitelku.
„Je zde horko, asi si rozepnu blůzku,“ oznámila zhroucená ředitelka. Měla pěkné růžové kombiné a děti to odměnily potleskem. Na to, že se hrála adaptace Jiráskovy Filosofské historie, to bylo ovšem od paní ředitelky dost odvážné.
(Kulturní noviny)