Poměry nepoměryPřed očima tu mizel vzrostlý les, který vysázel lesník snad koncem předminulého století. V době, kdy ruční (a zručné) skácení, nařezání a odvětvení takového velikána trvalo třeba půl dne. Zůstal po něm tehdy nizoučký pařez, hrázka klád, vytříděné a očištěné větve na topení. A bylo k tomu zapotřebí značného fyzického úsilí, což bylo svým způsobem i přirozené omezení. Mizí les, který předek dnešního hospodáře koupil jako důležité rozšíření stávajícího majetku, z něhož žil celý jeho rod. Les, který se postupně těžil, ale i průběžně obnovoval, teď zmizel za dva dny. (Kulturní noviny)