Potřeba objevovat souvislosti a příčiny v našem okolí se jeví jako základní lidská vlastnost. Před tisíci lety naši vzdálení předkové stavěli mohutné kamenné památky, které byly přesně vyrovnány s významnými body ročního slunečního cyklu. V 19. století si pozorní chemici všimli podobností mezi prvky a pokusili se je vložit do vysvětlujícího paradigmatu. Tak vznikla periodická tabulka, která se stala nejjasnějším vědeckým symbolem, mapou našich znalostí zejména v chemii a symbolickým znázorněním procesu vědeckého výzkumu. Je to také referenční nástroj, který je ve vědecké komunikaci velmi potřebný. Letos jsme slavili 150 let periodické tabulky tak, jak ji nastínil Dmitrij Ivanovič Mendělejev v roce 1869, a 100 let od založení Mezinárodní unie čisté a aplikované chemie.

D. I. Mendělejev učinil zásadní krok v hledání pořádku mezi elementy tím, že vydal jako první návrh své periodické tabulky. Stejně jako Stonehenge i tabulka odráží zákonitosti v přírodě, které byly v době vzniku záhadou. Dmitrij vyrostl na Sibiři, na vnějším okraji západní civilizace. Jeho domov, Tobolsk, je o 1000 km blíže k Pekingu než k Paříži a jeho cesta odtud k vědecké dráze byla obtížná. Byl nejmladší z více než tuctu sourozenců a brzy po jeho narození v roce 1834 nemoc donutila jeho otce odejít do důchodu z pozice středoškolského učitele. To přimělo jeho matku převzít vedení polozbořené sklárny, dříve vedené jejím bratrem. Tento podnik podporoval rodinu až do roku 1848, kdy vyhořela a otec zemřel. Rodina se přestěhovala do Petrohradu a v roce 1850 byl Mendělejev přijat na universitu (poněkud neochotně), kde kdysi studoval jeho otec. Alexandr Abramovič Voskresenskij, který studoval na stejné univesitě, povzbudil jeho zájem o chemii. Absolvoval v roce 1855 a svoji dizertační práci nazval: “O izomorfismu a dalších vztazích mezi fyzikální formou a chemickým složením“. Ale ani další články pro vědecká a technická periodika, která následovala, nezajistila bezpečný příjem.

Na podzim roku 1856 Mendělejev úspěšně obhájil magisterskou práci o vztazích mezi specifickými objemy látek a jejich krystalografickými a chemickými vlastnostmi a univerzita v Petrohradě mu udělila licenci učitele chemie. V roce 1859 získal státní příspěvek na dva roky postgraduálního studia v zahraničí. Na univerzitě v Heidelbergu Mendělejev vedl výzkum povrchového napětí, kapilár a odpařování. Učastnil se konference v Karlsruhe, kde italský chemik Stanislau Cannizzaro vydal průlomový papír o atomových hmotnostech.

Mendělejev byl přesvědčen, že chemické prvky je třeba chápat jako kolektivní entitu. Vyzbrojen tímto přesvědčením vytvářel, tak jako karty při solitéru, schémata do té doby známých prvků a měl odvahu nechat mezi nimi mezery pro dosud nenalezené. Z nich první bylo gallium. Spektroskopicky bylo identifikováno francouzským chemikem Paulem-Émilem Lecoq de Boisbaudranem v roce 1875. Bylo zjištěno, že specifická váha je 5,9 - prakticky totožná s jeho předpovězenou hodnotou. Ačkoli některé Mendělejevovy předpovědi byly nesprávné, položil základ pro naše pochopení prvků a potvrdil svůj status jednoho ze zakladatelů moderní chemie.

Celosvětová komunita chemiků letos slavila, my podobné z pochybných ideologických důvodů vyškrtáváme z našich učebnic.

Zdroje:
https://www.chemistryworld.com/news/giant-periodic-table-four-times-larger-than-previous-record-holder/4010824.article
https://www.chemistryworld.com/opinion/welcome-to-the-international-year-of-the-periodic-table/3009851.article


Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!