Podívejme se na nejběžnější a bohužel nejnebezpečnější způsob tunelování, které praktikuje jedno procento. Aféře Offshore-Leaks se věnujeme systematicky od samého začátku vyšetřování tajných kont na daňových rájích. V článku Kalousku pozor, Offshore-Leaks je tady! jsme zmínili fakt, že vlády minimálně tří zemí - USA, Velké Británie a Austrálie - dostaly balík dat podobných tomu, z něhož čerpají novináři sdružení v organizaci ICIJ. Nedávno vyšel u nás článek Jak se změnilo hospodářské a společenské klima v ČR, jehož první část se zabývala hodnocením MF pod vedením Andreje Babiše. Citujme klíčovou část textu, která se týká kontroly kapitálových toků.

Kontrola investičních společností a kapitálového trhu spolu s dohledem nad účtováním velkých společností dává možnost boje proti daňovým optimalizacím, především u zahraničních koncernů. Jiná otázka je, zda se tyto nástroje reálně použijí a proti komu. Ale MF přesně zná finanční toky ve státě, což předtím nebylo možné zjistit.


Kompletní článek popisující (bohužel marně) postup pro občanské aktivity obsahoval článek Pro české aktivisty: Je načase jednat v aféře Offshore-Leaks. Nyní lze říci, že to do jisté míry dokázal změnit miliardář a korporátní politik, jehož ministerstvo prosadilo ve vládní koalici důležité zákony pro monitorování úniků peněz do daňových rájů.

Daňové ráje jsou gigantická a nepotrestaná zlodějna

Podívejme se na data z renomované studie institutu GFI pod názvem Illicit Financial Flows to and from Developing Countries: 2005-2014. To byla zlatá doba pro české tunelování, a tím pádem i pro vývoz kapitálu do daňových rájů. Například nejchudší země sahelové Afriky měly v roce 2011 v daňových rájích uloženo 2,6 biliónů dolarů z celkového počtu čistých vývozních bankovních operací v hodnotě 4,4 biliónu dolarů. A praní peněz rostlo tempem 20 % v letech 2005-14, což ukazuje na způsob “podnikání” elit v rozvojových zemích zkorumpovaných západními bankami.



Vlevo jsou úniky v řádu miliard dolarů, které hodně rychle přeskočily sumu jednoho biliónu. A to se odhady úniků liší skoro o 30 % mezi dolní a horní hranicí těchto zlodějen. Druhá tabulka ukazuje, kolik procent z celkového objemu pohybu obchodního kapitálu dělá vývoz do daňových rájů.



Sami vidíte, že i při nízkém odhadu tohoto způsobu tunelování jde o ohromná čísla. V roce 2014 se celková suma tunelování rozvojových zemí přes daňové ráje pohybovala kolem 14-20 % kompletního objemu obchodu, sečten dovoz i vývoz. A i při nižší hranici to dělá asi 6 % nezákonného vývozu a 10-15 % nezákonného dovozu. Ilegální dovoz vypraných peněz je velmi důležitý, protože nakradené peníze se do země vracejí jako tzv. “legální investice”. Těmito zahraničními investicemi si daná politická elita skupuje v zemi, kde již tak má zásadní vliv, prakticky všechno a všechny, na které ukáže prstem. Průměrná čísla pro rozvíjející se země Evropy za rok 2014 vypadala následovně.



Z rozvojových zemí v průměru od teče do daňových rájů asi 5 % bohatství země. A za vlády modrých strak a oposmluvní koalice jsme byli v tomto bodě hodně vyspělou rozvojovou zemí, která navíc neznala skrze klausovštinu pojem “špinavé peníze”. Protože dnes tyto peníze nesou i teror a nejen zlodějské zpětné investice do země, Babiš musel podle EU-legislativy zavést větší kontrolu finančních toků. Ale tato odcházející koaliční Sněmovna nechala zadní vrátka pro miliardové zlodějny. Viz rozbor návrhu zákonů pro PPP projekty, které jsou typickou ukázkou reinvestic vytunelovaných peněz z daňových rájů (Stát je firma a opačně, krást se bude legálně). Podívejte se, jaké výše dosahují zpětné investice do rozvojových zemí, které jdou z daňových rájů.



Takže nakradené peníze se z daňových rájů vracejí zpět do země, aby svým majitelům vydělaly další peníze, které opět přijdou zpět do daňových rájů. Tak se podívejme na běžné schéma tohoto podvodu skrze vystavení falešné faktury (tzv. misinvoicing). Jak sami vidíte, toto nemůže udělat instalatér Novák.



Takže podnikatel Novák nelegálně vyveze z Indie půl melounu dolarů. Udělá to tak, že koupí za meloun ojetiny v USA, ale přes daňový ráj na ostrově Mauritius si taxuje 1,5 melounu. Vývozce v USA dostane svůj legální meloun, jeho nelegální polovina zůstane na daňovém ráji, kde má Novák své konto pro nezdaněné peníze. Nezdaněný zisk z transakce je 50 %, jak sami vidíte. Podnikat se musí ve velkém, že ano. Na tyto věci je dobré myslet před volbami. Pokud vás zajímá, jak kradou společnosti jako Apple a Google, neboli jak tzv. “optimalizují daně”, tak se podívejte na schémata článku Jak se krade ve velkém aneb Daňová optimalizace koncernů. Nyní chce EU po Applu asi 14 miliard na ukradených daních, protože v zemích mimo USA Appple platil na dani z každého miliónu zisku pouhých 50 dolarů. To dělá daňový odvod 0.005 %. Spočítejte si vedle této nejziskovější firmy světa svou vlastní daň.

Kdo krade přes daňové ráje, ten je také vydíratelný

Závěr je jasný a svědčí ve prospěch Babišovy daňové a kontrolní reformy a vzteku kalouskovců a modrých strak. Průměrný růst úniků do daňových rájů v Evropě byl v letech 2005-11 asi 10 % a v Evropě to dělalo asi 6 biliónů dolarů. A citový Novák tuneluje a obchoduje přes daňové ráje, které patří zemím jako USA, Británie a Francie, Estonsko, Holandsko a Lucembursko, přes které je zase zpětně vydíratelný. A připomeňme, že v současné době je USA podle finanční agentury Bloomberg největším daňovým rájem. Podívejte se na seznam prvních 15 zemí podle největšího objemu špinavých peněz analyzovaných v rámci Financial Secrecy Index. A podle Oxfamu jsou nejškodlivější země z hlediska rozvojových zemí a hladu Nizozemí, Švýcarsko a Irsko (zde).

Jenže za sebe dodávám, že v korporátním fašismu je spravedlnost velmi třídní a selektivní pojem. A rozhodně se netýká jen předvolebního výkopu daného kauzou Čapí hnízdo. Viz článek Veřejný dům jménem Čapí hnízdo. Kontrola nad finančními toky vůbec neznamená, že se dotyční budou stíhat a daně zpětně vymáhat podle principu “všem stejně”. Zkrátka právní stát je v korporátním fašismu třídní pojem a jedno procento má vlastní podnikatelskou etiku. Přesně to ukazují data z daňových rájů.


Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 500 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!