Babišovo ministerstvo financí nechce vyčlenit prostředky na sociální práci a ještě chce, aby za jeho realizaci odpovídalo také Ministerstvo financí. Viz článek z Deníku Referendum zde. Babišovi se nechce sociální bydlení ani dotovat ani řešit. Proč také, když plátci daně většinou bydlí a potenciální klienti většinově nemají ani na bydlení, ani na daně. Tady je volební Babiš v přímé citaci, zdroj najdete zde.

Ať tam konečně jde, do toho Varnsdorfu, Dienstbier a ochrání práva sousedů, kteří se bojí o život, který tam žijí. A ať nejdřív ti lidí, kteří berou dávky, někteří 40 tisíc, jdou do práce, ať ty děti jdou do školy a pak řešme sociální bydlení. Ale říct, že každý bude mít sociální bydlení... Ať jde Marksová do toho paneláku. Vždyť ani nevylezla z auta. Já jsem tam byl vevnitř a viděl jsem tam těch sto štěnic na zdi a dělníky, kteří byli poštípaní až po kolena. Sociální demokracie nepočítá, jsou totálně rozpočtově nezodpovědní. Jim je jedno, jaký je deficit, dluh, zdroje jsou, model Francie, která je...ani nebudu říkat kde. Tři tečky. Chci se o tom bavit, ale oni se s námi baví jen přes média. Populisti.


Babiš říká, že ti občané, co pobírají dávky, mají jít nejdřív do práce. Pak prý můžeme řešit sociální bydlení. Babiš jasně naráží na Romy, kteří nepracují a likvidují byty, ve kterých bydlí. Dále pak podtrhává, že sociální demokracie si neumí udělat finanční rozvahu, co se sociálního bydlení týče, čímž vznikají jen státní dluhy.

Stop sociálnímu bydlení

Jenže v ČR nežijí jenom Romové a ze zmíněné předvolební rétoriky není vůbec jasné, zda ministr financí a miliardář činný v politice zná etnickou či sociální skladbu obyvatel. Tak se podívejme na jeho rétoriku očima sociálního pracovníka, který nevidí jen státní rozpočet, ale lidi. Potřební lidé, zvlášť v oblasti sociálního bydlení, jsou ve skutečnosti různé skupiny lidí: matky samoživitelky, osamělí senioři, duševně nemocní lidé, osoby se zdravotním postižením, mladí lidé z dětských domovů, z ústavů vypuštěni do světa bez materiálního zabezpečení, lidé propuštěni z výkonu trestu odnětí svobody, dlouhodobě nezaměstnaní, rodiny, které honí exekutoři. Sociální bydlení je pro tyto předeslané skupiny lidí nevyhnutelné a v 21. století samozřejmé. Mimo neoliberální ideologie se tomu říká civilizovaný svět, kde lidé nemusí zmrznout na ulici jen proto, že nemají kde bydlet. V 19. století to ještě běžné bylo, ale teď už nikoliv.

Babišovo finanční vidění světa by bylo s hodně velkou rezervou přijatelné, kdyby nebyl v politickém rozporu sám se sebou. Jistěže se dá rozumět miliardáři v jeho odporu k financování a prosazování sociálního bydlení pro ty, kterým se podle něj nechce pracovat. Jenže výše uvedený předvolební výrok a současné kroky odporují koaliční smlouvě z roku 2014. Ve smlouvě se i tento finančník zavázal, že bude prosazovat rozvoj sociálních služeb s víceletým financováním a že bude přijatý zvláštní zákon o sociálním bydlení a též zamezování obchodu s chudobou. Podívejte se na stranu 17 podepsané koaliční smlouvy. Pak je třeba se ptát, jakou hru s námi voliči a sociálními pracovníky vlastně Babiš hraje.

Co říká zákon o sociálním bydlení

Podívejte se na sebrané materiály a důvodové zprávy ohledně zákona o sociálním bydlení, viz dole uvedené výtahy a citace, str. 54-55.

Pouze u dávek určených na bydlení v rámci systému sociálního bydlení – tedy v systému sociálních a dostupných bytů, by mělo dojít k úspoře v objemu 2,1 mld. Kč k roku 2023 a 4,1 mld. Kč k roku 2034 (v dnešních cenách). O tuto částku by se snížily současné náklady dávek v oblasti bydlení (dnes v objemu cca 13 mld. Kč). Celkové náklady státního rozpočtu na problémy v oblasti bydlení by se snížily o 5 mld. Kč z 21 mld. Kč na 16 mld.
Finanční prostředky na výkon sociální práce jsou mandatorními výdaji státu a budou poskytovány prostřednictvím dotace Ministerstva práce a sociálních věcí v minimální výši 800 mil. Kč ročně pro oblast sociálního bydlení. Tato částka je optimalizována na vznik nových 1 626 pracovních míst sociálních pracovníků. Městům a obcím, respektive obecním úřadům, vznikne možnost získat nové sociální pracovníky na provádění agendy sociálního bydlení.


Takže zákon má základní ekonomickou opodstatněnost, a to vůbec nemluvím o dětech a rozpadlých rodinách, které tím získají možnost důstojného života. Zvýší se počet sociálních pracovníků, ale ti se dlouhodobě zaplatí tím, že méně lidí například skončí na podpoře, drogách, alkoholu a ve věznicích. A nyní se podívejme na argumenty Babišova ministerstva financí k zákonu o sociálním bydlení.

  • „Zásadně nesouhlasíme s navýšením jakéhokoliv dotačního titulu pro výkon sociální práce“, protože „obce musí agendu sociální práce vykonávat ze zákona již nyní.“
  • „…že všechny personální dopady budou zajištěny v rámci stávajících personálních a platových limitů státního rozpočtu.“
  • „Je v plné kompetenci Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva pro místní rozvoj vyčlenit si příslušné finanční prostředky v rámci svého limitu výdajů.“


A teď se věcně podívejme, proč je celá argumentace mimo mísu.

  • Agenda sociální práce nezahrnuje agendu sociálního bydlení, která ze zákona neexistuje. Jelikož ze zákona vyplývá nová a časově náročná sociální agenda, tak je logicky potřeba i nové sociální pracovníky.

  • Sociálních pracovníků je již nyní objektivní nedostatek. Pracují na mnoha místech v podstavech a za podprůměrnou mzdu, jelikož státní rozpočet není schopen dostačujícího financování. Viz článek Pracující chudoba sociálních pracovníků. To se můžou do svého zaměstnání rovnou přestěhovat. Je stále větší problém pečovat o sebe, natožpak o rodinu. A navíc jsou vystaveni útokům a agresi klientů, což je celkem pochopitelné, když jsou poslední “mírová” instance, která řeší jejich těžké životní situace. Takže Babiš používá své vlastní počty, které bychom mohli nazvat “šifry mistra Babiše”.

  • Obě ministerstva jsou dávno pod limitem svých výdajů.


Každý občan, který bydlí, také ví, jak se žije a hlavně, jak se šetří, když se bydlí. Nemusíme být finančními analytiky, abychom si spočítali náklady za život bez domova. Stačí se zamyslet nad přirozenými věcmi, které se dějí při ztrátě domova a životu na ulici: děti v domovech (stát platí), zdravotní obtíže a péče (stát platí), závislosti (stát platí léčby), kriminalita (stát platí), atd.

Otázka zní, jakou hru s námi Babiš hraje. Odpověď neznáme. Ale jistě ji znají lidé, kteří Babišovi tyto záhadné šifry připravili. Je dosti pravděpodobné, že ti nikdy nebudou potřebovat sociální bydlení. Jenže příklad masivní chudoby v Německu po 1 světové válce vedl ke 2. světové válce. Pak by to i pro mistry šifer znamenalo ztrátu jejich luxusní střechy nad hlavou. Ale když střílí děla, je už na zákon o sociálním bydlení pozdě.


Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč
Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!