Série článků o Sýrii měla prozatím poslední pokračování pod názvem Fakta o Sýrii XX. aneb Izrael začne sklízet, co zasel. Psali jsme, že po Asadově vítězství v Sýrii (zatím nedokončeném) už začal faktický boj o Izraelem okupované Golanské výšiny. Ty patří Sýrii a byly protiprávně anektovány Izraelem. Ten v roce 1981 schválil zákon o Golanských výšinách, který rozšířil izraelské právo a správu nad nimi a de facto je anektoval. Tento krok byl odsouzen Radou bezpečnosti OSN v rezoluci č. 497, která zákon prohlásila za neplatný a postrádající mezinárodní právní účinek.

Izrael má dvojí smůlu, vinou svého iracionálního a nyní i rasistického postoje k Palestincům. Za prvé, mnozí Palestinci otočili a přidali se k vítěznému Asadovi a především k vítěznému Hizballáhu, který vyhrál v roce 2006 první arabskou bitvu (nikoliv válku) proti Izraeli. Popisovali jsme situaci syrského tábora Jarmúk u Damašku, kde hlady umírající Palestince vraždili jejich vlastní žoldnéři placení wahábitskými muslimskými režimy. Ti bojovali proti Asadovi, který je desetiletí živil a dal jim přístřeší. Všichni tito hrdlořezové, teroristé a vrazi se budou muset nějak vykoupit, protože vítěz války v Sýrii je už jasný. A nepřítel je pro muslimský džihád pořád stejný. Proto poražené i vítězné skupiny Arabů (Palestinci, wahábitští teroristé, Hizballáh, vítězná SAA) začnou pod syrskou vlajkou dobývání Golan. Izrael měl se Sýrií příměří a okupoval v klidu Golany. Nyní dostane válku a budou proti němu bojovat ti teroristé, které v Sýrii podporoval. Na území Golan nemá žádný nárok, dobyl je válkou a ve válce je může ztratit.

Za druhé. Mahmúd Abbás nyní pochopil, že od Američanů nedostane vůbec nic, protože ti jsou vystrašeni izraelskými lobbisty ovládajícími americkou politickou scénu. A na druhé straně všichni vidí, jak efektivní je vítězné spojenectví mezi Iránem, Sýrií, Hizballáhem a Ruskem, které tiše podporuje Čína, aby s Rusy svrhla dolar jako světovou měnu. Američany a Izraelci uplacený šéf Palestinského “státu” tedy udělal to jediné, co mu zbývalo, aby úplně neztratil tvář. Začal budovat nezávislý statut Palestinského státu se stejným tempem, s jakým Izrael nyní nezákonně zabírá východní část Jeruzaléma a další okupovaná území. Abbás v podstatě USA a Izraeli vypověděl diplomatickou válku a přijal členství v 15 mezinárodních organizacích. Pokud bude samostatným státem, okamžitě zažaluje Izrael u Mezinárodního soudního dvora (ICJ) a tím začne nezadržitelný morální a politický pád této země. USA a Izrael chlácholili Abbáse tím, že jej upláceli a udělali pro něj kokon pseudo-organizací, mezinárodních jednání a aktivit, které lichotily palestinským zkorumpovaným mocipánům. Jenže ropa nebo svoboda se nedá pořád prodávat a kupovat za pár korálků. Tato izolující strategie Američanů a Izraelců nemohla vydržet, protože jen udržovala neúnosný status quo.

Takže Palestina nyní přešla do diplomatické ofenzívy a Izrael použil známou metodu nátlaku a vyhladovění, v níž je skutečný mistr. Včera (čtvrtek 10. 4. 2014) rozhodla izraelská vláda, že s okamžitou platností zastaví dodávání daně DPH ze spotřebního zboží, které jde přes Izrael do okupovaných enkláv. Vláda v Ramalláhu přijde najednou o 80 miliónů euro za měsíc, což jsou dvě třetiny jejího rozpočtu. Abbás tím platí svou soukromou armádu a všechny své věrné nohsledy a jejich rodiny, tj. 150.000 tzv. “úředníků”. Zkrátka, Izraelci udělali Palestincům totéž, co udělali svým arabským rodákům jejich vlastní teroristé v Jarmúku. Rozhodli se, že je dostanou na kolena vyhladověním. K tomu připočtěme fakt, že egyptští vojenští pučisté-generálové nařídili zničení tunelů, kterými se z Egypta pašovalo zboží do Gazy.

Izrael se pravděpodobně rozhodl, že začne nové kolo války na Blízkém východě včas a podle vlastního scénáře. Její konec ovšem tentokrát může vypadat jinak.