Andělé Angelino a Florián sešli mimo pozemský prostor, aby probrali průběh <a href="http://www.umlaufoviny.com/www/res_publica/Redakcni_system/index.php?clanek=297">prvního </a>neúspěšného pokusu. Prvně jmenovaný perutnatec si udělil sebekritický popelec:
/n
„Vypadá to, že jsme něco spletli“./n
„Možná toho bylo i více“, utrousil Florián./n
„Myslíš?“ vyděsil se Angelino./n
„Víš co, na druhý pokus se musíme líp připravit. Podíváme se na Lukášovo evangelium pořádně. Tady čtu ‘byl anděl Gabriel…‘ Jak ho ten Lukáš tady tituluje, to je přece archanděl! Jak je možné, že to Lukáš neví?“, rozhorlil se Angelino./n
„Já myslím, že to není asi tak důležité, jinak by to přece Duch svatý tak nenechal, ne? A taky by pak z toho mohlo vyplývat, že nám se to zvěstování nemůže podařit, protože nejsme archandělé. Na tuhle překážku by nás vedoucí semináře jistě upozornil. Raději čti dál,“ pobízel ho Florián.<BR>
„ … ‘poslán od Boha do galilejského města, které se jmenuje Nazaret, k panně zasnoubené muži jménem Josef, z rodu Davidova: jméno té panny bylo Maria.’/n
Myslíš, že vadí, že ta naše se jmenovala Soňa a ne Maria nebo že by snad měla být zasnoubena s Josefem? No, to se nám tedy zúží výběr“, uvažoval Angelino./n
„Já teda myslím, že hlavně vadí, že nebyla panna“, prohlásil Florián, „ale pro jistotu bychom mohli najít Marii zasnoubenou Josefovi. A taky mě napadá, že asi byla chyba, že nebyla křesťanka.“
<BR>Angelino se rozzářil: „No jo, to je pravda, teď jsi na to káp’, Floriáne. Tak se mi zdá, že máme vybráno a teď si to zvěstování vyzkoušíš ty. Já Ti budu krýt záda, protože tenhle Josífek je krapet pruďas, tak aby nás nenachytal při akci. To by nám nemuselo nahoře úplně projít.“<BR>/n
Andělé byli dohodnuti. Zdálo se, že tentokrát si vybrali opravdu dobře. Oba dva snoubenci Marjánka i Josífek byli horliví katolíci, nedávno se zasnoubili a do roka chystali veselku. Jen co Josífek dodělá školu a zapojí se do práce v rodinné firmě. Marjánka byla nejen hezká a chytrá ale také velmi činorodá dívka. Takový neúnavný katolický typ, který stíhá organizovat tři spolča, školu, dětské tábory, pěvecká vystoupení nejen v domově důchodců. A když si náhodou na chvíli doma sedne, tak u toho musí alespoň štrykovat. Nečinnost by ji načisto zabila. <BR>/n
Tak právě tuhle Marjánku navštívil Florián jednoho sobotního rána, když právě utírala prach ve svém pokoji. Pozdravil, přistoupil k ní a řekl:/n
„Buď zdráva milostí zahrnutá, Pán s Tebou.“ /n
Marjánku to překvapilo a chvíli uvažovala, odkud to zná. Florián pokračoval: /n
"Neboj se, Marie, budeš mít syna, protože jsi nalezla milost u Boha./n
To Marjánku ohromilo, nevěřícně pozorovala Floriána a hlavou se jí honila spousta myšlenek:/n
„To přece nemůže být pravda, ale zase vypadá jako anděl, mohla by to být pravda – ale co si počnu, to mi Jožka nikdy neuvěří, když mu to budu vyprávět. Je to starej žárlivec a ještě kvůli tomu zmlátí Jeníka, protože se mnou minule dokonce dvakrát tancoval. A když si to tak přeberu, tak ta Panna Maria neměla ten život nic moc. No, to prostě nejde.“/n
Rozhodně přistoupila k Floriánovi a šalamounsky se zeptala:/n
“Opravdu tě Bůh posílá právě za mnou?“ /n
Anděl ve své pravdomluvnosti nedokázal přesvědčivě přikývnout, jenom trochu koktal:/n „No, vlastně ne tak úplně…“ /n
Marjánce zasvítily oči, vzala zmateného anděla kolem ramen a milým hlasem mu řekla:/n „No tak vidíš, ono to není tak horké. Myslím, že bys našel někoho vhodnějšího, já to opravdu nemohu přijmout. Ale znáš Martu tady ze spolča? Ta je mnohem zbožnější než já a mnohem více by si to zasloužila, co kdybys to zkusil u ní?“ /n
To, že Martu pro její zbožnost moc nemají v lásce a že by jí takový průšvih přáli, si už nechala pro sebe. Florián, který očekával nadšené přijetí a ne takový pragmatický vyhazov, byl na tuto situaci zcela nepřipraven. Tak jenom přikývl a zmizel. Marjánka byla navýsost spokojená. /n
„To až budu vyprávět Jožkovi,“ pomyslela si. „Nebo radši ne, u něj člověk nikdy neví.“/n
Vrhla se do práce a na setkání s andělem brzo zapomněla.<BR>/n