Organizace amerických států (OAS ) nyní projednává na svém generálním shromáždění 34 států věc klíčového významu - revizi politiky o potírání drog. Cílem debatované úpravy je navrhnout nový model protidrogové politiky pro léta 2016-2020.

Klasická represivní politika se ukazuje jako zásadně problematická z mnoha důvodů. Za prvé, státy s protiamerickou politikou jako Ekvádor, Venezuela a další byly vystaveny diverzi provozované policisty DEA . Tito agenti legálně působící v mnoha jihoamerických zemích jsou už léta v podezření, že pod záminkou boje proti drogám mobilizovali drogové kartely v boji proti regulérní vládě, např. si u nich údajně objednali vraždy opozičních politiků. Viz toto svědectví ohledně Mexika či Hondurasu . Spojení DEA se špionáží CIA je samozřejmé, protože pracují v zájmu americké vlády. Dalším problémem byla zřejmá neúčinnost čistě represivní politiky, kterou využívaly místní diktatury pro likvidaci opozice pod záminkou obchodu s drogami. Příkladem je Morálesovo hnutí pěstitelů koky, viz náš článek Fenomén zvaný Evo Morales . Nakonec se tato politika ukázala neúčinná i v oblasti prevence a zejména praní špinavých peněz, které neúměrně vzrostly. A v neposlední řadě, spousta zemí si už nehodlá pálit prsty za USA, která je hlavním konzumentem zdejších drog.

Organizace OAS připravila dvacetibodový program, který vedle klasického boje proti drogovým kartelům a organizovaného zločinu obsahuje i kapitoly věnované dekriminalizaci lehkých drog, vzdělání, ochraně lidských práv, sociální spravedlnosti a péče o drogově závislé.

Je zajímavé, že USA se proti tomuto programu "dekriminalizace" vehementně postavily a to společně se zeměmi, na něž mají nebo v minulosti měly rozhodující vliv. Na druhé straně fronty stojí země jako Guatemala, Kolumbie, Peru, Bolívie a Uruguay. Je zajímavé, že Kuba stojí na straně USA, co se týče tvrdé represe drog.

Dalším tématem jednání jsou stížnosti andských zemí pod vedením Venezuely a Ekvádoru ohledně nepatřičného vlivu USA v komisi OSA pro lidská práva. S velkou pravděpodobností bude sídlo této komise přeloženo z USA do jiné země. Důvod je mimo jiné i ten, že USA dosud neuznala platnost jurisdikce soudních dvorů pro lidská práva v zemích OAS na svém vlastním území.