Herman Van Rompuy pronesl o letošních vánocích jako prezident Evropské unie projev, který ani nebyl odvysílán v německých médiích a je ostře kritizován ze všech stran. Německé komentáře máte zde.

Nedůvěra v instituce EU dosáhla historického maxima, což ovšem není problém jeho vedení. Přeštastný Van Rompuy vyhlásil rok 2012 za "Rok štěstí", který nyní slavnostně uzavřel proslovem a knihou o pozitivním myšlení.

U nás jsme na tam dost podobně. Důvěru ve vládu může mít už jen úplný pitomec nebo korupčník, kterému to sype. Výzvy k pozitivně laděné evoluci geniálního matematického guru a finančního mága Karla Janečka známe také, takže jsme proti EU opět o krok napřed. Už jsem o tom na e-republice kriticky psali, viz odkaz. Paranoia myšlení odtrženého od reality nutí normální kritické lidi, aby se zamysleli nad svými bližními. Odkud pocházejí tyto "myšlenkové koncepty" evokující zářné zítřky, které navíc nutí lidi, aby byli slepí k tomu, co se děje kolem nich?

Hermann Van Rompuy prohlásil rok 2012 za rok pozitivního myšlení. Svým letošním vánočním projevem potvrzuje prezident EU, že to myslí vážně. Možná to tak nemyslel, ale v jeho politickém postavení to vyznívá hodně nešťastně. Přelakování krize na pozitiv může být prvním krokem k nastolení systému totalitního myšlení v jedné pozitivní uniformě. Evropská unie očekává, že ji nebudou otravovat obtížní kritikové, nýbrž že bude vládnout šťastným evropským poddaným. Ti budou pochopitelně myslet stejně pozitivně, jako česká TV, když referuje o vládě a o ekonomice. Čeští či evropští poddaní se pak podřídí centralistickému konceptu EU, který je ve svém jádru již delší dobu prakticky mrtev. Chybí totiž nosná idea, která sjednocení rozbíhala a provázela až do 90. let.

Před rokem zaslal prezident EU všem hlavám států na zeměkouli brožuru. Pod názvem "Svět štěstí" nechal Van Rompuy vydat soubor názorů "proroků štěstí". Podle názoru Van Rompuye se splnily všechny dobré předpovědi, neb EU se pod vládou této komise ocitla v ideálním stavu. Rompuyemu je líto občanů, kteří jsou postiženi nezaměstnaností, nebo trpí "nízkou kupní silou". Rompuy chce svou knihou oslovit široké masy těchto nešťastníků. I nechal se slyšet, že trpí pro velkou věc: jejich utrpením bude EU vykoupeno. Prezident pochválil sebe i své spolubojovníky za ocenění , kterého se dostalo EU v podobě udělení Nobelovy ceny míru a slibuje, že Evropská unie bude sledovat dál své velké politické vize.

EU propaguje "pozitivní myšlení" jako hnací motor úspěšného vývoje. Pokud jde pouze o propagandistickou floskuli, pak se na celou věc tak jako tak zapomene. Jde-li však o novou ideologii, která má stmelit rozpadající se Evropy, pak musíme zbystřit a chápat tyto řeči jako nebezpečnou hrozbu. Kombinace jedné nadřazené politické ideologie a povinnost "pozitivního myšlení" jsou obvykle počátkem diktatury. V nastupujícím nacistickém národním socialismu byli ti, kteří situaci dokázali nějak realisticky vyhodnotit, odstraněni "kvůli ohrožení bezpečnostních zájmů". Jedním z důvodů brutálního antisemitismu Třetí říše bylo označení Židů jako neužitečných kritiků. Byli dehonestováni a bylo jim předhazováno, "že chtějí záměrně kazit dobrou náladu". Stačí se podívat na stejný styl některých komentářů české TV ke kritickým hlasům z akademické a občanské opozice a hned je jasné, o čem je řeč.

V Sovětském svazu a východním bloku byli nepřátelé státu skandalizováni a pronásledováni podobným způsobem. Také mnohá náboženská hnutí požadují od svých členů, aby "viděli raději to pozitivní". Zločiny a neřády, tak bylo lidem vsugerováváno, jsou výjimkou. Kdo o nich moc mluví, škodí prý společenství. Příklad pedofilie to ukazuje názorně: od rozhlasové stanice BBC, přes židovské náboženské sekty až po křesťanské církve.

Ve Spojených státech zažívá v těchto dnech krach po léta oslavovaného masového hnutí tzv. "šťastných konzumentů". Party skončila. Stále více Američanů se odmítá smířit s pádem do dobrovolné chudoby skrze nesmyslné nákupy a zadlužování pod slavným americkým heslem: "Keep smiling". Navíc jsou v USA dnes drastickým způsobem omezována občanská práva obyvatel. Viz tento článek o systematickém sledování občanů v USA.

Diktaturu pozitivního myšlení známe také z velkých firem. Vybírání stádních typů jako zaměstnanců, sportovně-fašistické stmelování pracovních týmů o podnikových víkendech a vymývání mozků na školeních působí, že kritici jsou na pracovištích bráni jako rušivý element. Je celkem pochopitelné, že v krizi letí na dlažbu jako první. Top management chce slyšet jenom dobré zprávy a vidět jen šťastné tváře. A pilné včeličky ze středního managementu dodávají jen to, co si bossové přejí slyšet. A bossové dělají marketing, kde pozitivní myšlení kraluje. U nakladatelství Amazon narazíte na 10234 odkazů na heslo "pozitivní myšlení". Když si zadáte jako heslo "negativní myšlení", objeví se pár titulů v duchu "Jak překonat negativní myšlenky".

Skandalizace a umlčování kritiků vede nutně ke zhroucení institucí a politických systémů. Ideologie "pozitivního myšlení" není ničím jiným, než drogou. Ti, kteří ji podlehli, nakonec umírají na její přímé i vedlejší účinky. Tzv. "pozitivní myšlení" vnucuje svým obětem nekritický světový názor. Mají o všem myslet pozitivně a o všem mluvit jen optimisticky. Mnohé studie ovšem dokládají, že "pozitivní myšlení" je příčinou neúspěchu. Přílišná fixace na cíl často způsobí špatnou volby a generuje strach z neúspěchu, který se musí potlačovat za cenu sebedestrukce.

Ve skutečnosti přineslo mnoha podnikatelům skutečný úspěch spíše "negativní myšlení". Autor Saras Sarasvathy v jedné studii uvádí, že žádný z dotazovaných podnikatelů nezačínal s velkými a podrobně vypracovanými podnikatelskými plány. V prvním kroku se podnikatelé snažili rozpoznat, jaké prostředky a jaké schopnosti mají k dispozici. Ve druhém pak vyhodnocovali možné a dosažitelné cíle. Přitom však používali metodu "negativního myšlení". Načrtávali si nejhorší možné důsledky a teprve pak se rozhodovali, zda udělají další krok. "Negativní myšlení", nebo lépe řečeno kritické myšlení, nevede jenom k úspěšnějšímu životu, nýbrž i k celkovému blahobytu, uzavírá svou studii Sarasvathy.

Předkládaný koncept "pozitivní myšlení" od Hermana van Rompuye se stává v kombinaci s politickou utopií obzvlášť nebezpečnou tendencí. Příznivci centralisticky řízené Evropy chtějí "pozitivní myšlení" vynutit. Jejich informační politika ukazuje zcela jasně, kam tato cesta vede. Neuvěřitelně samolibé obrazy Barrosa, Schulze a Van Rompuye při předávání Nobelovy ceny míru jsou dokladem tohoto duševního rozpoložení. Metoda, kterou přitom používají, je velice subtilní: "Kdo není s námi a pro nás", ten se nedostane k žádným informacím.

Ideologové z Bruselu vědí moc dobře, že kritická analýza by mohla nakonec vést ke zničení jejich nefunkčního politického konceptu. Funkcionářský strach z velkého třesku je žene dál dopředu ve snaze udržet status quo jak nejdéle to půjde. Vždyť slouží především jim samotným. Vědí také, že mohou ujít trestu jenom v mlze onoho houstnoucího oparu "pozitivního myšlení". Nutně jednou nastane i ono "zlé probuzení", které ovšem tito apoštolové pozitivna chtějí přenechat těm druhým.

A něco se v EU již doopravdy děje. Podle nejnovějšího barometru jsou hodnoty EU a důvěryhodnost institucí Evropské unii na bodu mrazu. O tom samozřejmě ve svém vánočním proslovu Herman Van Rompuy nehovoří. Přeje-li tedy Evropanům úspěšný Nový rok, může tím myslet nakonec sám sebe a doufat, že se na konci najde ještě nějaký záchranný deštník, pod který by se se svými pomocníky na cestě zpátky mohl ještě schovat.